Konec nástěnných držáků na ručníky: podlahové vytápění, které v roce 2026 nadchne designéry koupelen

V roce 2026 návrháři stále častěji „schovávají“ koupelnové žebříky do skříně nebo volí řešení, která jsou téměř neviditelná, aby proměnili koupelnu ve skutečný wellness prostor. Jaké nenápadné a stylové topné systémy je nahradí, aniž by utrpěl každodenní komfort?

V rekonstrukčních projektech, které vycházejí z architektonických studií, je stále častěji patrný jeden detail: stěny koupelen se postupně zbavují známých bílých trubek. Koupelnový radiátor na ručníky, který dlouho symbolizoval útulné pohodlí, upadl u designérů v nemilost. Nové koupelny „ve spa stylu“ ze světlého dřeva a kamene s čistými liniemi už nechtějí vystavovat tohle objemné technické zařízení. Postupně získává na popularitě jiný typ vytápění, nenápadnější a mnohem elegantnější. V českých interiérech to dobře navazuje na trend přírodních materiálů a klidné palety, kdy má koupelna působit vizuálně „čistě“ a nic nemá rušit.

Mnozí odborníci sázejí na plně integrované systémy: jsou téměř neviditelné, ale teplo je cítit hned po vstupu do místnosti. Myšlenka je jednoduchá: uvolnit stěny pro dekor, vyrovnat teplotu a „propojit“ koupelnu se zbytkem domu. Zbývá otázka, čím nahradit klasický topný žebřík na ručníky a která řešení se opravdu hodí do běžné každodenní koupelny, zvlášť v Česku, kde bývá koupelna často menší a dispozice ne vždy nabízí hodně volných stěn.

Proč designéři v koupelnách upouštějí od topných žebříků na ručníky

Dlouhá léta splňoval topný žebřík všechny požadavky: vytápěl prostor, udržoval ručníky teplé a dal se snadno připevnit na jakoukoli volnou stěnu. Dnes je ale v koupelnách laděných jako malé soukromé spa vnímán jako zastaralý a příliš nápadný. Současné trendy preferují čisté tvary, přírodní materiály a skryté, vestavěné, někdy až „neviditelné“ technické prvky. Velký trubkový radiátor narušuje vizuální harmonii, zejména v koupelnách se závěsným nábytkem, velkým zrcadlem a světlými povrchy.

Z pohledu komfortu je situace podobná. V koupelně je obvykle potřeba vyšší teplota než ve zbytku bytu, zhruba 23–24 °C. Jeden topný žebřík však často nedokáže rovnoměrně vytopit celý prostor, zvlášť pokud má koupelna více než pár metrů čtverečních. Tepelná potřeba snadno dosahuje 100–120 W na metr čtvereční, takže je potřeba vytápění, které jde dál než pouhé „sušení prádla“. Proto mnoho designérů hledá systémy, které opravdu vyhřejí celou místnost a zároveň nezaberou ani centimetr stěny, což je zvlášť praktické v českých bytech, kde se v koupelně počítá každý metr.

Podlahové vytápění jako alternativa k topnému žebříku, která bude v roce 2026 populární

Mezi žádanými řešeními zaujímá podlahové vytápění vedoucí pozici. Skryté pod podlahovou krytinou poskytuje jemné a rovnoměrné teplo, které stoupá od podlahy a „obejme“ koupelnu, aniž by prostor zahltilo. Stoupnete bosou nohou na teplou dlažbu a na stěnách nejsou vidět žádná zařízení: zůstává místo pro velké zrcadlo, výrazné umyvadlo nebo závěsný nábytek. Neviditelné a tiché řešení dokonale odpovídá požadavku na maximální komfort bez kompromisů ve stylu. V Česku je to navíc i o pocitu „pohody“ v zimě, kdy je ráno obzvlášť příjemné přijít do vyhřáté koupelny.

Moderní systémy, elektrické nebo napojené na ústřední topení, jsou dnes účinnější. Dimenzují se na potřebný výkon kolem 100–120 W/m² a teplotu lze regulovat s vysokou přesností. Díky programování a dálkovému ovládání lze prostor vytápět jen tehdy, kdy je to potřeba, například před ranní sprchou. Z hlediska rozpočtu vychází elektrické podlahové topení často zhruba na 100–150 eur za metr čtvereční, teplovodní systém přibližně na 150–200 eur za metr čtvereční. Je to větší investice než prostá výměna topného žebříku, ale mnoho majitelů ji bere jako základ dlouhodobého komfortu na roky dopředu, zejména když se rekonstruuje „na dlouho“ v bytě nebo rodinném domě.

Jaké další alternativy k topnému žebříku existují pro „spa koupelnu“ s připojením k internetu

Podlahové vytápění není jediným prvkem: často ho doplňují chytrá zařízení, která vytvářejí celkovou atmosféru. Dobrým příkladem je vyhřívané zrcadlo s úpravou proti zamlžování. Umístěné nad umyvadlem zůstává po horké sprše zcela čisté a zároveň se podílí na vytápění prostoru. Některé modely s infračerveným zářením uvádějí účinnost kolem 98 % při výkonu 300–600 W, což stačí pro malé, dobře zateplené koupelny. Jsou ultratenké, někdy jen o málo více než centimetr, a mohou mít LED podsvícení nebo pohybový senzor, což podtrhuje jejich „prémiový“ charakter. V české praxi se taková řešení často volí pro praktičnost: méně páry na zrcadle znamená méně ranního podráždění.

Pro ty, kdo přece jen preferují nástěnné vytápění, nahrazuje tradiční bílé trubky nová generace designových radiátorů. Díky plochým panelům z matného kovu, tvrzeného barevného skla nebo se „kamenným“ povrchem připomínají spíš nástěnné umělecké objekty než klasické topení. Vyrábějí se v matné černé, pískové nebo terakotové barvě, aby ladily s přírodními materiály interiéru. V kombinaci se systémem chytré domácnosti je lze programovat podobně jako světlo nebo hudbu: scénáře zahrnují předehřev těsně před sprchou a následné automatické přepnutí do úsporného režimu. V Česku to dobře odpovídá přístupu „chytře a bez zbytečností“, kdy technika funguje v pozadí a koupelna působí klidně a moderně.

V koupelnách nové generace se vytápění skrývá za dekorativními řešeními: světlé dřevo, neopracovaný kámen, matné povrchy a závěsný nábytek vytvářejí uklidňující atmosféru inspirovanou hotely a spa. Klasický topný žebřík, který je vnímán jako příliš nápadný a nedostatečně „jemný“, ustupuje hybridním řešením, která jsou účinnější, nenápadnější a propojitelná s domácí automatizací. Koupelna se už neomezuje jen na funkčnost: stává se skutečným „kokonem“, kde je každý stupeň tepla stejně důležitý jako každý detail interiéru.