„Stačilo jen otočit roli a prachu je mnohem méně“: skutečně „správný“ směr toaletního papíru podle patentového nákresu starého 130 let

Spor o to, jak věšet toaletní papír – „ven“ (volný konec nahoře a směrem dopředu) nebo „dovnitř“ (ke stěně) – je věčné téma, skoro jako nekonečné debaty o tom, jak se má správně jíst jedno populární jídlo. Když to řekneme na rovinu, „správná“ varianta je ta, kdy se papír odvíjí směrem ven, tedy konec papíru směřuje dopředu.

A nejde jen o to, že to „vypadá lépe“. Existují jasné důvody: záměr vynálezce, hygienické argumenty a dokonce i vysvětlení, proč se na držáku a kolem něj hromadí více papírového prachu. I když mnoho lidí ze zvyku věší roli dovnitř, v několika ohledech je varianta „ven“ znatelně lepší – a potvrzují to i zjištění, na která se odkazuje i v Česku, když se probírají domácí drobnosti spojené s úklidem.

Rozhodující důkaz je v dokumentu starém 130 let

Tečku ve sporu dává jeden starý dokument. Na patentovém nákresu z roku 1891, kde je ukázána konstrukce role, je volný konec papíru nakreslen tak, že vychází po vnější straně role a přehýbá se přes horní část, tedy směřuje dopředu.

Když to takto navrhl už sám vynálezce, „výchozí návod“ je věšet papír ven – a těžko se to vyvrací. Je tu i čistě praktická stránka: když roli věsíte „ven“, je hned vidět, kde je konec, a snadno se uchopí. Když ji pověsíte „dovnitř“, musíte konec hledat tím, že roli otáčíte a prsty ho nahmatáváte.

Proč je v hotelech téměř vždy „ven“

Důvod je podobný: takto je jednoduché ukázat, že úklid proběhl – dá se udělat typický „trojúhelníkový přehyb“ na konci papíru a celkově to působí upraveněji. I v hotelové praxi v Česku se to často vnímá jako znak pečlivosti: je jasné, že je toaleta připravená, a vypadá to čistěji.

Hygiena a prach: rozdíl je velmi znatelný

Podle zjištění z výzkumů je z hygienického hlediska varianta „ven“ také bezpečnější. Stěny na toaletě mohou být znečištěné mikroorganismy kvůli rozstřiku a aerosolu při splachování, takže u varianty „dovnitř“ je mnohem vyšší pravděpodobnost, že se prsty při odtrhávání papíru dotknou potenciálně špinavé stěny.

Navíc se samotný papír může neustále otírat o stěnu, a pak se znečištění ze stěny snáz přenáší na papír. Když roli věsíte „ven“, papír je dál od stěny, ruka se nedotýká povrchu a lze chytit jen čistě konec – je to upravenější a hygieničtější.

Proč varianta „ven“ vytváří méně papírového prachu

Kryt držáku často funguje jako lehký přítlak (něco jako malé závaží). Když je roli pověšená „ven“, papír se odvíjí plynule shora dolů a kryt leží ve směru odvíjení. Při tahání papíru kryt jakoby jemně „klouže“ spolu s ním, tření je menší – a proto se prachu téměř netvoří.

Když roli pověsíte „dovnitř“, papír vychází zespodu směrem dozadu a aby se dal použít, člověk ho musí tahat zdola nahoru – směrem ke krytu. V této poloze papír jde „proti“ hranám a rohům krytu, častěji se dře o řeznou část a jeho povrch se víc „odírá“ na drobná vlákna. Tím vzniká mnohem více papírového prachu, který se rozptýlí do vzduchu na toaletě.

Rozdíl je vidět i při odtržení. U varianty „ven“ stačí kryt lehce přidržet a krátce zatáhnout dolů – síla se přesně přenese do perforace a papír se čistě odtrhne. U varianty „dovnitř“ vychází papír hlouběji, úhel tahu je nepohodlný: papír se častěji „zakousne“ do krytu nebo se trhá mimo perforaci. Z takto roztřepené hrany se zvedá ještě víc jemného vláknitého prachu, který je okem téměř neviditelný.

Další zimní faktor je statická elektřina

Když roli visí „dovnitř“, papír se při odvíjení častěji tře o stěnu, tělo držáku i kryt. V suchém zimním období takové tření snáz vytváří statickou elektřinu a ta pak způsobí, že se papírový prach lepí zpět na papír i na kryt.

A později, když papír používáte, ten prach se dostává do vzduchu, který dýcháte. Proto stojí za to zkontrolovat, jak máte roli pověšenou. Pokud je „dovnitř“, zkuste ji otočit „ven“.