Proč naši předkové říkali, že i na malé zahradě má růst alespoň jeden strom?

Naši předkové věřili, že zeleň přivádí a udržuje životní energii na zahradu. Proto i na malém dvorku či předzahrádce radili vysadit alespoň jeden strom, aby obydlí zůstalo plné života a harmonie.

Jak se v české tradici říkává: „Strom na dvoře, štěstí v domě.“ Zahrada nebo dvorek, ať už velký nebo malý, bez stromu často působí prázdně a postrádá onu známou útulnost a přírodní ducha.

Právě proto byl v českých usedlostech výběr stromu často promyšlenou záležitostí. Stromy totiž nejen krášlily statek, ale věřilo se, že přinášejí rodině stálost, požehnání a ochranu.

Stačí jeden strom s přiměřenou korunou – třeba jeřáb nebo okrasná jabloň – a ráz zahrady se zcela promění. Není to jen dekorace, ale srdce a paměť místa.

Strom jako přirozený slunečník a živý společník

Strom v zahradě funguje jako dokonalý přírodní slunečník. V horkém letním poledni poskytne jeho koruna vítaný stín pro posezení. Odpočinek ve stínu staré lípy nebo jabloně s šálkem kávy patří k těm nejprostším a nejcennějším radostem venkovského i městského života.

Odpoledne slunce prosvítá skrz listí a vytváří hru světel a stínů, scénu, která nepotřebuje filtry. Pro děti je prostor pod stromem prvním dobrodružstvím, místem pro schovávanou nebo pozorování hmyzu.

Čistý vzduch a užitek pro celou rodinu

Kromě krásy stromy prakticky zlepšují mikroklima. Pohlcují prach, zvlhčují vzduch a poskytují úkryt ptákům, kteří zahradu oživí. Listy jabloní, hrušní nebo třešní na podzim zase poslouží jako výborný materiál pro kompost.

Užitkové stromy jsou pak pokladnicí. Na jaře obdivujeme oblak květů, v létě a na podzim sklízíme ovoce pro koláče, marmelády nebo mošt. To je ten opravdový smysl zahrady, po kterém mnozí v dnešní uspěchané době touží.

Výsadba stromu by však měla být uvážlivá. Ne každý druh se hodí na malý prostor blízko domu.

Stromy, které se pro malou českou zahradu příliš nehodí

• Ořešák královský – jeho kořeny vylučují látky, které brání růstu mnoha jiných rostlin v okolí (alelopatie). Je také velmi rozložitý.
• Topol – roste extrémně rychle, má křehké větve a mělké, agresivní kořeny, které mohou poškodit chodníky a základy.
• Vrba – potřebuje hodně vláhy a její kořeny jsou známé tím, že hledají vodu i v potrubí. Není vhodná do suchých zahrad.
• Vysoké jehličnany (např. smrk) – na malém prostoru vytvoří hluboký stín, okyselují půdu a berou vláhu jiným rostlinám.

Dokonalí kandidáti pro českou předzahrádku nebo dvorek

Při výběru se řiďte nejen krásou, ale i přiměřenou velikostí v dospělosti, nenáročností a užitečností.

1. Okrasná jabloň (Malus) – nepřeroste, na jaře je obsypaná růžovými či bílými květy, na podzim drobnými jablíčky, která lákají ptáky. Symbolizuje lásku a plodnost.
2. Jeřáb obecný či jeřáb oskeruše (Sorbus) – otužilý, skromný strom české krajiny. Krásné pérovité listy, bílé květy a oranžové plody. Podle lidové tradice chrání dům před neštěstím.
3. Muchovník (Amelanchier) – vícekmenný keřovitý stromek. Brzy zjara kvete bíle, chutné tmavé plody chutnají po borůvkách a listy se na podzim nádherně zbarví. Ideální pro moderní zahrady.
4. Dřín obecný (Cornus mas) – časně kvetoucí, odolný. Žluté květy v březnu jsou první pastvou pro včely. Na konci léta dává kyselosladké plody výborné na zavařování nebo na dřínkovici.
5. Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) ‚Nana‘ – má kulovitou, kompaktní korunu a velké listy, vytváří výrazný exotický dojem. Roste pomalu a zůstává malá. Nekvete tolik jako původní druh, zato je velmi dekorativní listem.
6. Javor babyka (Acer campestre) – náš domácí, velmi přizpůsobivý druh. Roste pomalu, dobře snáší tvarování (hlavování) a na podzim se zbarví do zlatožluta. Symbol vytrvalosti.

Strom jako strážce času a rodinných tradic

Vysadit strom znamená vsadit do půdy naději. Je to spojení s pomalejším, přirozeným rytmem roku: jarní pupeny, letní listová clona, podzimní barvy a zimní grafika větví.

Strom na vaší zahradě, byť jen jeden, se stane němým svědkem rodinných oslav, dětského smíchu a letního posezení. Zakoření nejen v zemi, ale i v srdcích těch, kdo kolem něj žijí.