Stále více lidí v Česku omezuje vytápění v bytě a tento přístup vyjde znatelně levněji

Na pozadí vysokých účtů za energie dochází stále více lidí v Česku k závěru, že nemá smysl udržovat stejnou teplotu v celém bytě nebo domě po celý den. Pokud se během dne nevyužívají všechny místnosti, nepřetržité rovnoměrné vytápění se snadno promění ve zbytečné výdaje, přitom menší změna návyků nemusí komfort vůbec zhoršit.

Místo rovnoměrného ohřevu se čím dál častěji uplatňuje princip cíleného vytápění, tedy vyhřívání pouze těch prostor, kde se lidé skutečně zdržují. Takový přístup pomáhá šetřit energii i peníze. Termostaty a časovače, které jsou dnes běžné i v českých domácnostech, umožňují přizpůsobit vytápění dennímu rytmu a zjednodušit regulaci teploty. Zároveň je důležité vyhnout se přetápění, protože to nejen zvyšuje náklady, ale může také negativně ovlivnit pohodu, například způsobovat suchý vzduch a podráždění dýchacích cest. Optimální teplota se liší místnost od místnosti, například v obývacím pokoji se za komfortní považuje 20–21 °C, zatímco v ložnici často stačí kolem 17 °C. I malé změny ve zvycích při vytápění mohou přinést znatelný efekt bez ztráty pocitu útulnosti.

Zónové vytápění teplo tam kde se skutečně zdržujete

Podstata tohoto přístupu spočívá v promyšleném vytápění po jednotlivých místnostech. To znamená, že se v celém bytě nenastavuje stejná teplota, ale vytápění se přizpůsobuje běžnému dennímu režimu.

• Ložnice: může zůstat chladnější a pro mnoho lidí takový režim dokonce podporuje lepší spánek. Přes den se navíc často vůbec nevyužívá.
• Obývací pokoj: zde má smysl zvýšit teplotu spíše k večeru, kdy v místnosti tráví domácnost nejvíce času.
• Kuchyně: obvykle stačí krátkodobé a intenzivnější přitopení v době, kdy se skutečně vaří a kuchyně je aktivně využívaná.
• Málokdy používané místnosti: například pokoj pro hosty nebo pracovna, komfortní teplotu je vhodné nastavovat jen tehdy, když je to opravdu potřeba.

Velkou pomocí jsou v tomto směru termostaty a časovače, není nutné vše neustále upravovat ručně, stačí jednou rozumně nastavit denní plán.

Přetápění není jen drahé ale může být i škodlivé

Mnozí si ze zvyku udržují v bytě příliš vysokou teplotu, i když to neznamená automaticky větší pohodlí. Nadměrně teplý vzduch může oslabovat obranné reakce organismu a při přechodu do chladu člověk snadněji prochladne. Kromě toho bývá teplý vzduch často sušší, což zhoršuje potíže s dýchacími cestami a může vyvolávat únavu. Pokud se navíc dlouhodobě udržuje teplota kolem 24 °C a více, představuje to pro organismus znatelnou zátěž a může zvyšovat riziko problémů s krevním oběhem.

Doporučené teploty se liší podle zón, v obývacím pokoji se obvykle drží 20–21 °C, v ložnici často stačí přibližně 17 °C a v chodbách či málo využívaných prostorech může být vhodné temperování kolem 15 °C.

Závěr je jednoduchý, cílem není přestat topit úplně, ale topit chytřeji. Často stačí snížit teplotu o pár stupňů a lépe rozložit vytápění v čase i mezi místnostmi a většina lidí si na takový režim v českých domácnostech zvykne už během několika dnů.