Popel na zahradě co je dobré vědět než ho rozsypete v českých podmínkách

Během topné sezony se v mnoha českých domech a na chatách, kde se topí v kamnech nebo krbu, nahromadí poměrně dost dřevěného popela. A téměř vždy se objeví otázka, zda ho lze jednoduše vynést na zahradu a rozsypat po pozemku. Bude pro půdu užitečný, nebo naopak rostlinám uškodí. Odpověď není jednoznačná. Popel může být na zahradě cenným pomocníkem, ale jen při rozumném přístupu a správném dávkování.

Záleží na tom kolik popela se dostane do půdy

Popel po spalování dřeva působí jako pohodlné a „bezplatné“ řešení, zejména na pozemcích kolem domu nebo v zeleninových zahrádkách typických pro Česko. Nadměrné množství však může způsobit potíže. Popel ovlivňuje nejen strukturu a chemické složení půdy, ale i růst rostlin, jejich kondici a budoucí úrodu, což je patrné hlavně na menších plochách.

Silně zásadité působení

Klíčovou vlastností dřevěného popela je jeho vysoká zásaditost. Hodnota pH se obvykle pohybuje mezi 10 a 13, takže při zapracování do půdy dokáže výrazně zvýšit její pH. Na kyselých půdách, které se v některých regionech Česka vyskytují, to může být výhoda. Na neutrálních nebo už zásaditých půdách však nadbytek popela snadno naruší přirozenou rovnováhu.

Proto je důležité brát v úvahu, jaké plodiny na daném místě rostou nebo se tam budou pěstovat. Rostliny, které vyžadují kyselou půdu, mohou na půdu ošetřenou popelem reagovat velmi negativně.

V zeleninové zahradě jen opatrně

Většině zeleniny vyhovuje mírně kyselá půda. Proto se v českých zahrádkách doporučuje používat popel velmi střídmě. Některé druhy, například řepa, cuketa nebo fazole, snášejí zásaditější prostředí lépe, ale i u nich je nežádoucí to přehánět.

Nevhodná hodnota pH ztěžuje příjem živin. Výsledkem může být slabší růst, projevy nedostatků a výrazné snížení výnosu.

Zdroj živin ale ne plnohodnotné hnojivo

Popel obsahuje řadu užitečných prvků. Podle druhu spáleného dřeva se v něm nachází draslík a hořčík ve formě uhličitanů a také značné množství vápníku. V menších dávkách může obsahovat i stopové prvky, například železo, mangan, bor, měď a zinek.

Tyto látky mohou zlepšit zásobení půdy živinami, popel však není plnohodnotné hnojivo. Jeho účinek je spíše doplňkový a pozitivně se projeví jen při umírněném a promyšleném použití.

Jak ještě lze popel na zahradě využít

V českých zahradách se popel nepoužívá jen pro půdu. Během vegetace se někdy v malém množství sype jako dočasná ochrana proti slimákům. Díky zásaditému a vysušujícímu účinku se tito škůdci vyhýbají plochám posypaným popelem. Tento efekt je ale krátkodobý, po dešti nebo zalévání popel rychle ztrácí své vlastnosti.

Obecně platí, že na zahradě téměř nic nemusí být odpadem. V české praxi se často hledá využití pro vše od vánočního stromku a kuchyňských slupek až po popel z kamen. Důležité je dělat to s rozumem a bez krajností:

• Popel používejte střídmě a přizpůsobte ho typu půdy.
• Na neutrálních a zásaditých půdách se vyhněte nadměrnému dávkování.
• U plodin vyžadujících kyselou půdu buďte obzvlášť opatrní.
• Jako bariéra proti slimákům funguje jen dočasně a po dešti účinek mizí.