Po mnoho let nám maminky říkaly, že není dobré chodit k mikrovlnce, když běží: zčásti měly pravdu

Mikrovlnná trouba se stala nepostradatelnou součástí mnoha domácností — i v Česku, kde už dávno patří k základnímu kuchyňskému vybavení. Je to takový předchůdce horkovzdušné fritézy a přestože se mikrovlnné trouby používají už desítky let, stále se kolem nich drží zakořeněné mýty. Jeden z nejčastějších je, že je škodlivé přiblížit se k přístroji nebo se na něj dívat zblízka během provozu. Jaká je ale skutečnost?

Právě na tuto otázku se pokusíme odpovědět, a to s krokem navíc oproti běžným domácím radám, které mnozí znají od dětství. Pokud vám někdy říkali: „odstup od mikrovlnky, když běží, vyzařuje“, pak pro vás budou informace níže obzvlášť užitečné.

Pravda nebo mýtus

Je poměrně rozšířený názor, že pobyt v blízkosti zapnuté mikrovlnné trouby může být škodlivý pro zdraví. Tento strach vychází z přesvědčení, že vyzařované vlny mohou na člověka působit, pokud se během provozu přiblíží příliš blízko. Ve skutečnosti je to ale jinak.

Obecně jde o mýtus — tvrzení bez vědeckého základu… s jednou výhradou. Mikrovlnná trouba je skutečně považována za bezpečné zařízení, pokud je v dobrém technickém stavu. Při dodržení všech bezpečnostních požadavků nemohou mikrovlny unikat mimo plášť ani pronikat přes mřížku ve dvířkách. Potvrzují to nejen výrobci, ale i údaje vědeckých studií a stanoviska příslušných odborných institucí.

Princip fungování mikrovlnné trouby je dobře prozkoumaný: vytváří elektromagnetické vlny, které rozkmitají molekuly vody v potravinách, a tím se jídlo ohřívá. Otázka zní, zda jsou tyto vlny pro člověka nebezpečné.

Dozorové orgány působící v zemích Evropské unie, včetně Česka, uvádějí, že mikrovlnné trouby vyzařují neionizující záření — podobně jako viditelné světlo nebo rádiové vlny. Nemá dostatek energie k ionizaci atomů ani k přímému poškození DNA. Právě proto jsou taková zařízení považována za bezpečná, pokud se používají v souladu s pokyny výrobce.

Mikrovlnné trouby procházejí přísnými fázemi návrhu, testování a certifikace, které odpovídají mezinárodním bezpečnostním standardům přijatým v Evropě i mimo ni. Tyto normy určují přípustné úrovně vyzařování a konstrukční řešení, která vylučují únik záření.

Další výzkumy publikované ve vědeckých lékařských databázích ukazují, že úrovně elektromagnetických polí naměřené u běžné domácí mikrovlnné trouby během provozu ve vzdálenosti menší než jeden metr jsou velmi nízké a nepředstavují nebezpečné hodnoty energie pro lidské tkáně.

Také výsledky fyziologických studií prováděných na lidech i zvířatech neprokázaly jasné škodlivé účinky při vystavení mikrovlnnému záření na úrovních typických pro domácí spotřebiče. To potvrzuje, že běžné používání mikrovlnky v domácích podmínkách nepředstavuje zdravotní riziko.

Podobný postoj zastává i Světová zdravotnická organizace: mikrovlnné trouby jsou považovány za bezpečné a pohodlné pro ohřev i přípravu jídla, pokud je přístroj funkční, používá se podle návodu a dvířka se správně zavírají, bez poškození.

Kde se tedy bere „část pravdy“? Navzdory celkové bezpečnosti některé ekologické a dozorové organizace doporučují nestát přímo před zapnutou mikrovlnkou — ne proto, že by byla sama o sobě nebezpečná, ale čistě jako preventivní opatření. Toto doporučení má smysl pro případ, že by byl spotřebič poškozený, výrazně opotřebený nebo měl vady, které by mohly vést k úniku záření.

Klíčovou roli zde hraje mřížka ve dvířkách mikrovlnky. Tyto drobné otvory nejsou náhodné: nejenže omezují výhled, ale plní i zásadní ochrannou funkci — brání tomu, aby mikrovlny unikaly ven. Velikost otvorů, obvykle kolem 1 mm, je výrazně menší než vlnová délka mikrovlnného záření, což fyzicky blokuje jeho šíření mimo prostor trouby. Právě proto zůstává mikrovlnka bezpečná, dokud jsou dvířka a plášť v dobrém stavu.