Kdo při odchodu z domu úplně vypíná topení, často nakonec zaplatí víc než ten, kdo jen sníží teplotu

Zabouchne se vchodové dveře, otočíte klíčem a přesně v tu chvíli vám hlavou probleskne: „Opravdu jsem vypnul(a) topení?“ V mnoha českých domácnostech pak následuje stejný rituál: vrátit se dovnitř, stáhnout termostat na nulu a s úlevou znovu vyjít ven. Jako byste jediným otočením zachránili účet za energie.

Jenže je v tom háček. Stále víc energetických poradců a topenářských odborníků opakuje, že tenhle reflex, všechno úplně vypnout, není vždycky nejchytřejší tah. Ten, kdo topení „zabije“ úplně, totiž někdy na konci zaplatí dokonce víc než soused, který teplotu jen trochu sníží.

Proč úplné vypnutí často pracuje proti vám

Představte si zimní ráno v řadovém domě někde v Brně. Venku visí studená mlha, uvnitř obývák přes noc vychladl na 15 stupňů, protože topení bylo úplně vypnuté. Nastavíte termostat na 21, pustíte si kávu a už za deset minut cítíte, jak jsou radiátory rozpálené. Co ale nevidíte, je to, co se děje „na pozadí“. Kotel jede naplno a dlouho pracuje na vysoké teplotě. Vypadá to efektivně: „rychle se to ohřeje, tak je to dobře, ne?“ Jenže právě tenhle sprint stojí hodně plynu. A vy tuhle hru opakujete každé ráno i každý večer.

Vezměme si dva sousedy se stejným domem, stejným kotlem i stejnou rodinnou situací. Jeden každý pracovní den v 7 ráno topení vypne a znovu ho zapne až kolem 18:00, tedy z 0 na 21 stupňů. Druhý přes den stáhne termostat na 17 stupňů a večer ho zvedne zpátky na 20.

V aplikacích se spotřebou je ten rozdíl vidět. U prvního spotřeba plynu při startu prudce vyskočí, protože kotel dlouho jede na vysoký výkon, aby všechno znovu dostal na požadovanou teplotu. U druhého jsou špičky menší a křivka klidnější. Za celý měsíc tak jeho spotřeba často vychází nižší, i když technicky „topí“ více hodin.

Logika za tím není tak romantická, jak si někdy myslíme. Dům není rychlovarná konvice, kterou lze rychle ohřát a zase vypnout. Stěny, podlaha i nábytek ukládají teplo jako houba. Když necháte všechno úplně vychladnout, musíte pak znovu ohřívat nejen vzduch, ale i celou tu hmotu. Čím větší je rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, tím rychleji teplo mizí. Přesto ale strategie „vždycky na nulu“ zdaleka není vždy nejúspornější. Mnoho kotlů funguje nejefektivněji tehdy, když delší dobu běží na nižší výkon, ne když neustále dělají sprinty z „ledového“ do „příjemně teplého“.

Jak chytře pracovat s termostatem

Nejjednodušší pravidlo, na kterém se shoduje řada energetických poradců, zní: snižovat místo úplného vypínání. Když odcházíte přes den z domu, je v mnoha domácnostech dobrým orientačním bodem 16 až 17 °C. Po návratu bude doma ještě chladno, ale nebude to vlhké ani „ledové“. V noci lze teplotu obvykle stáhnout ještě o něco níž, pokud váš dům není extrémně špatně zateplený. Tajemství je ve „stabilní ztrátě“: necháte domácnost ztrácet teplo postupně, místo abyste ji pokaždé znovu prudce roztápěli.

Mnoho lidí si myslí, že aby ušetřili, musí s termostatem hýbat každou hodinu. To je neudržitelné. Buďme upřímní: málokdo to opravdu dělá každý den. Moderní programovatelný termostat dokáže většinu přemýšlení převzít. Nastavíte pevné bloky: „komfortní režim“, když jste doma, a „eko režim“, když jste v práci nebo spíte. Všichni jsme už zažili chvíli, kdy se večer vrátíte do ledového bytu a otočíte termostatem příliš vysoko „aby se to rychleji ohřálo“. Přesně takové chování je potřeba omezit.

Chytré vytápění není jen o číslech, ale i o pocitu. Pokud vám bude pořád zima, takový systém nevydržíte ani týden. Je potřeba jemná rovnováha.

„Nejúspornější teplota je ta, kterou dokážete dlouhodobě udržet,“ říkají energetičtí odborníci často. „Lepší je stabilních 19 než tři dny v týdnu 21 a zbytek času nadávat zimou.“ Pomáhají i malé návyky. Držte si stabilní „teplotu v obýváku“ a hrajte si spíš s vrstvami oblečení než s velkými skoky na termostatu. Využívejte zóny nebo termostatické hlavice, abyste zbytečně nevytápěli místnosti, které nepoužíváte. Nechte si jednou pořádně seřídit kotel, protože špatně nastavená soustava spálí víc plynu než každý ušetřený stupeň.

Co to znamená pro váš dům a peněženku

Když se nad tím na chvíli zamyslíte, změní se způsob, jakým se na svůj domov díváte. Už to není krabice, kterou můžete jednoduše „zapnout“ nebo „vypnout“, ale spíš pomalu „dýchající“ systém, který teplo drží a postupně ho zase pouští.

Starý, profukující dům v menším českém městě vyžaduje jiný přístup než moderní byt v novostavbě s dobrými okny a zateplením. Ve špatně izolovaném bydlení může být skutečně rozumné při delší nepřítomnosti klesnout s teplotou výrazněji, protože teplo stejně rychle uteče. V dobře zatepleném bytě bývá celková energie často nižší, když teplotu jen mírně snížíte.

A najednou je ten vnitřní rozhovor férovější. Topíte prázdným pokojům, nebo místům, kde opravdu žijete. Používáte termostat jako nouzovou brzdu, nebo jako jemně nastavený „volant“.

Kdo přestane jednat podle reflexu „všechno vypnout nebo všechno zapnout“ a zvolí kontrolované snižování, často pocítí rozdíl už během jediné zimy, ne nutně dramaticky každý měsíc, ale postupně a rozpoznatelně. A možná ještě důležitější je, že doma je příjemněji. Pocit je méně jako na jo-ju a více jako jemná vlna. O tom se pak bavíte se sousedy a říkáte si: zvláštní, že jsme

Klíčové myšlenky

• Snižovat místo úplného vypnutí. Přes den stáhnout termostat na 16 až 17 °C místo na nulu, což znamená méně špiček ve spotřebě a často i nižší účet za plyn.
• Stabilní návyky. Nastavit na programovatelném termostatu pevné „komfortní“ a „eko“ bloky, díky čemuž je méně starostí, více pohodlí a často i úspornější provoz.
• Dům jako systém akumulace tepla. Vzít v úvahu izolaci, „hmotu“ stěn a podlah i typ kotle a volit řešení, které sedí vašemu bydlení, ne průměrným doporučením.

Časté otázky

• Musím nechat topení běžet, když odcházím? Ne. Při krátké nepřítomnosti obvykle stačí snížit na 16 až 17 °C. Když odjíždíte na několik dní, lze teplotu většinou stáhnout níž, podle toho, jak máte zatepleno.
• Je pravda, že roztápění stojí víc energie než udržování teploty? Velké výkyvy často vyjdou dráž než mírná změna. Přechod z úplného vypnutí na teplo vytváří těžké špičky, zatímco lehké snížení je obvykle efektivnější.
• Jaká je ideální noční teplota? Pro mnoho domácností je to 15 až 17 °C. Ve velmi dobře izolovaných domech stačí menší rozdíl oproti denní teplotě.
• Pomůže zavřít radiátory v nepoužívaných místnostech? Ano, pokud se vyhnete problémům s vlhkostí. Méně topit tam, kde se nezdržujete, obvykle přináší přímou úsporu.
• Má chytrý termostat smysl? Pro lidi s pevnou rutinou, kteří nechtějí pořád ručně ladit, může chytrý nebo dobře nastavený programovatelný termostat zlepšit komfort i spotřebu.