Přeskočit na obsah
Zahrádkáři, zapište si hned termíny výsevu rajčat na sazenice v nové sezóně — budou silné a „statné“

Zahrádkáři, zapište si hned termíny výsevu rajčat na sazenice v nové sezóně — budou silné a „statné“

Kvalita budoucí úrody rajčat se nezakládá ve chvíli výsadby do půdy, ale už ve fázi určení termínu výsevu semen. Chyba ve výpočtech vede k přerůstání rostlin, snížení jejich adaptačního potenciálu a ztrátě produktivity. To je obzvlášť актуální v podmínkách střední Evropy, kde mohou být jarní teplotní výkyvy výrazné.

Agronomická praxe ukazuje, že univerzální kalendářní data neexistují. V Česku, stejně jako v dalších zemích mírného pásma, je termín výsevu odvozenou величиной, která závisí na třech faktorech: klimatických podmínkách konkrétního kraje, teplotním režimu místa pěstování (volná půda, fóliový tunel nebo skleník) a biologických vlastnostech odrůdy.

Následující algoritmus umožňuje vypočítat individuální datum výsevu s přesností na jeden den.

1. Třístupňový vzorec pro výpočet data výsevu

Zahrádkáři, zapište si hned termíny výsevu rajčat na sazenice v nové sezóně — budou silné a „statné“

Základní rovnice vypadá takto: DP = DV — VR — 10.

Kde DP je datum výsevu semen, DV je plánované datum výsadby sazenic na trvalé stanoviště, VR je optimální stáří sazenic pro danou odrůdu (ve dnech od okamžiku hromadného vzejití) a 10 je normovaný časový rezervní interval na klíčení semen a adaptaci po pikýrování.

1.1. Určení data výsadby

Výchozím bodem je okamžik, kdy se půda v hloubce umístění kořenového systému prohřeje na +10…+12 °C a riziko návratu mrazů klesne na minimum. V českých podmínkách se často orientují podle takzvaných „ledových mužů“ (polovina května), po nichž se pravděpodobnost ochlazení výrazně snižuje.

Průměrné orientační termíny pro různé regiony Česka:

Region v Česku Volná půda Skleník
Jižní Morava 5.–15. května 20.–30. dubna
Střední Čechy 15.–25. května 5.–15. května
Jižní Čechy 20.–30. května 10.–20. května
Vysočina 25. května – 5. června 15.–25. května
Severní Čechy 20.–30. května 10.–20. května

Uvedené hodnoty jsou orientační a každoročně se upravují podle dlouhodobé předpovědi počasí.

1.2. Určení optimálního stáří sazenic

Stáří sazenic se počítá od okamžiku hromadného vzejití, nikoli od data výsevu. Použití nesprávného výchozího bodu je nejčastější příčinou přerůstání rostlin.

  • Indeterminantní (vysoké) a pozdní odrůdy — 60–70 dní.
  • Polodeterminantní a středně rané odrůdy — 55–65 dní.
  • Determinantní, rané a velmi rané odrůdy — 45–55 dní.
  • Štandardní a zakrslé odrůdy — 40–50 dní.

1.3. Zohlednění doby vzejití a zotavení

Dodatečná desetidenní rezerva zahrnuje dvě po sobě jdoucí etapy: 5–7 dní od výsevu suchých semen do objevení prvních klíčků a 3–4 dny stresového období po pikýrování, kdy nadzemní část dočasně zpomalí růst a kořenový systém se aktivně rozvíjí.

Příklad výpočtu pro podmínky Středních Čech: výsadba do skleníku je 10. května a odrůda je středně raná (stáří sazenic 60 dní). Potom 60 + 10 = 70 dní a 10. května minus 70 dní = 1. března, což je orientační datum výsevu.

2. Morfologická kritéria připravenosti sazenic k výsadbě

Zahrádkáři, zapište si hned termíny výsevu rajčat na sazenice v nové sezóně — budou silné a „statné“

 

5–7 dní před plánovaným přesunem rostlin na trvalé stanoviště se doporučuje provést vizuální kontrolu.

  • Nadzemní výška — 25–35 cm. Hodnota nad 40 cm svědčí o přerůstání.
  • Průměr stonku u kořenového krčku — alespoň 5–6 mm (přibližně tloušťka běžné tužky). Lehké fialové zbarvení spodní části stonku může být známkou adaptace na intenzivní osvětlení.
  • Listová plocha — 7–9 párů pravých listů sytě zelené barvy bez příznaků chlorózy.
  • Generativní orgány — vytvořený první květní hrozen s poupaty. Rostliny s otevřenými květy nebo se zavázanými plody snášejí přesazení hůře.
  • Kořenový systém — bílý, aktivně vyvinutý, zcela propletený s kořenovým balem bez hustého „plstnatého“ prokořenění.

3. Režimní parametry pěstování po vzejití

Dodržení vypočteného termínu výsevu je nutné, ale ne dostačující pro získání kvalitních sazenic. V českých podmínkách konce zimy a začátku jara mají v prvních třech týdnech růstu zásadní význam mikroklimatické parametry.

Světelný režim. Délka světelného dne by měla být 12–14 hodin. V únoru a březnu je potřeba přisvětlování fytolampami s měrným výkonem alespoň 40–60 W na metr čtvereční, přičemž vzdálenost zdroje světla od vrcholků rostlin má být 10–15 cm.

Teplotní režim. Během prvních 5–7 dní po hromadném vzejití se udržuje denní teplota +16…+18 °C a noční +14…+16 °C, což brání vytahování rostlin a podporuje rozvoj kořenů. V následujícím období se teplota zvyšuje na +20…+23 °C ve dne a +16…+18 °C v noci.

Pikýrování. Optimální fáze je ve stadiu dvou až tří pravých listů. Při přesazení se rostlina zahrnuje až po děložní lístky, což podporuje tvorbu dalších adventivních kořenů.

Závěr

Výpočtová metoda umožňuje vyloučit subjektivní faktor při určování termínů výsevu. Individuální přístup s ohledem na klimatické podmínky Česka a vlastnosti odrůdy zajišťuje získání silných, odolných sazenic, které odpovídají morfologickým standardům k okamžiku výsadby.

Praktické doporučení. 3–4 týdny před předpokládaným termínem výsevu se doporučuje upřesnit dlouhodobou předpověď teplot pro svůj region v Česku a zkontrolovat stav osiva, ověřit dobu použitelnosti a v případě potřeby provést test klíčivosti.

Přihlaste se k odběru kanálu