Kvalita budoucí úrody rajčat se nezakládá ve chvíli výsadby do půdy, ale už ve fázi určení termínu výsevu semen. Chyba ve výpočtech vede k přerůstání rostlin, snížení jejich adaptačního potenciálu a ztrátě produktivity. To je obzvlášť актуální v podmínkách střední Evropy, kde mohou být jarní teplotní výkyvy výrazné.
Agronomická praxe ukazuje, že univerzální kalendářní data neexistují. V Česku, stejně jako v dalších zemích mírného pásma, je termín výsevu odvozenou величиной, která závisí na třech faktorech: klimatických podmínkách konkrétního kraje, teplotním režimu místa pěstování (volná půda, fóliový tunel nebo skleník) a biologických vlastnostech odrůdy.
Následující algoritmus umožňuje vypočítat individuální datum výsevu s přesností na jeden den.
1. Třístupňový vzorec pro výpočet data výsevu

Základní rovnice vypadá takto: DP = DV — VR — 10.
Kde DP je datum výsevu semen, DV je plánované datum výsadby sazenic na trvalé stanoviště, VR je optimální stáří sazenic pro danou odrůdu (ve dnech od okamžiku hromadného vzejití) a 10 je normovaný časový rezervní interval na klíčení semen a adaptaci po pikýrování.
1.1. Určení data výsadby
Výchozím bodem je okamžik, kdy se půda v hloubce umístění kořenového systému prohřeje na +10…+12 °C a riziko návratu mrazů klesne na minimum. V českých podmínkách se často orientují podle takzvaných „ledových mužů“ (polovina května), po nichž se pravděpodobnost ochlazení výrazně snižuje.
Průměrné orientační termíny pro různé regiony Česka:
| Region v Česku | Volná půda | Skleník |
|---|---|---|
| Jižní Morava | 5.–15. května | 20.–30. dubna |
| Střední Čechy | 15.–25. května | 5.–15. května |
| Jižní Čechy | 20.–30. května | 10.–20. května |
| Vysočina | 25. května – 5. června | 15.–25. května |
| Severní Čechy | 20.–30. května | 10.–20. května |
Uvedené hodnoty jsou orientační a každoročně se upravují podle dlouhodobé předpovědi počasí.
1.2. Určení optimálního stáří sazenic
Stáří sazenic se počítá od okamžiku hromadného vzejití, nikoli od data výsevu. Použití nesprávného výchozího bodu je nejčastější příčinou přerůstání rostlin.
- Indeterminantní (vysoké) a pozdní odrůdy — 60–70 dní.
- Polodeterminantní a středně rané odrůdy — 55–65 dní.
- Determinantní, rané a velmi rané odrůdy — 45–55 dní.
- Štandardní a zakrslé odrůdy — 40–50 dní.
1.3. Zohlednění doby vzejití a zotavení
Dodatečná desetidenní rezerva zahrnuje dvě po sobě jdoucí etapy: 5–7 dní od výsevu suchých semen do objevení prvních klíčků a 3–4 dny stresového období po pikýrování, kdy nadzemní část dočasně zpomalí růst a kořenový systém se aktivně rozvíjí.
Příklad výpočtu pro podmínky Středních Čech: výsadba do skleníku je 10. května a odrůda je středně raná (stáří sazenic 60 dní). Potom 60 + 10 = 70 dní a 10. května minus 70 dní = 1. března, což je orientační datum výsevu.
2. Morfologická kritéria připravenosti sazenic k výsadbě

5–7 dní před plánovaným přesunem rostlin na trvalé stanoviště se doporučuje provést vizuální kontrolu.
- Nadzemní výška — 25–35 cm. Hodnota nad 40 cm svědčí o přerůstání.
- Průměr stonku u kořenového krčku — alespoň 5–6 mm (přibližně tloušťka běžné tužky). Lehké fialové zbarvení spodní části stonku může být známkou adaptace na intenzivní osvětlení.
- Listová plocha — 7–9 párů pravých listů sytě zelené barvy bez příznaků chlorózy.
- Generativní orgány — vytvořený první květní hrozen s poupaty. Rostliny s otevřenými květy nebo se zavázanými plody snášejí přesazení hůře.
- Kořenový systém — bílý, aktivně vyvinutý, zcela propletený s kořenovým balem bez hustého „plstnatého“ prokořenění.
3. Režimní parametry pěstování po vzejití
Dodržení vypočteného termínu výsevu je nutné, ale ne dostačující pro získání kvalitních sazenic. V českých podmínkách konce zimy a začátku jara mají v prvních třech týdnech růstu zásadní význam mikroklimatické parametry.
Světelný režim. Délka světelného dne by měla být 12–14 hodin. V únoru a březnu je potřeba přisvětlování fytolampami s měrným výkonem alespoň 40–60 W na metr čtvereční, přičemž vzdálenost zdroje světla od vrcholků rostlin má být 10–15 cm.
Teplotní režim. Během prvních 5–7 dní po hromadném vzejití se udržuje denní teplota +16…+18 °C a noční +14…+16 °C, což brání vytahování rostlin a podporuje rozvoj kořenů. V následujícím období se teplota zvyšuje na +20…+23 °C ve dne a +16…+18 °C v noci.
Pikýrování. Optimální fáze je ve stadiu dvou až tří pravých listů. Při přesazení se rostlina zahrnuje až po děložní lístky, což podporuje tvorbu dalších adventivních kořenů.
Závěr
Výpočtová metoda umožňuje vyloučit subjektivní faktor při určování termínů výsevu. Individuální přístup s ohledem na klimatické podmínky Česka a vlastnosti odrůdy zajišťuje získání silných, odolných sazenic, které odpovídají morfologickým standardům k okamžiku výsadby.
Praktické doporučení. 3–4 týdny před předpokládaným termínem výsevu se doporučuje upřesnit dlouhodobou předpověď teplot pro svůj region v Česku a zkontrolovat stav osiva, ověřit dobu použitelnosti a v případě potřeby provést test klíčivosti.
Potěší vás
Vyměnil plynový kotel za peletový a lituje: otevřené vyprávění o tom, jak „překvapily“ účty
16 února, 2026Levný trik: když dáte do mrazáku jednu věc, účet za elektřinu bude nižší
16 února, 2026Málokdo ví: klimatizaci lze vyčistit pomocí jediné funkce na dálkovém ovladači
16 února, 2026Stop vlhkosti bez odvlhčovače: japonská technika, kterou stojí za to zavést u vás doma
16 února, 2026Správně si po velké potřebě utřít zadek: skoro každý to dělá špatně
16 února, 2026Mech na terasách: místo vařící vody funguje lépe tento přírodní prášek a šetří vaši dlažbu
16 února, 2026