Žádné proso ani ovesné vločky, půdu v „zlato“ promění jiná krupice — pohnojí lépe než hnůj: praktický trik pro zahrádkáře v sezóně 2026

Lze pohnojit půdu tak, aby byla stejně úrodná jako po drahých kupovaných hnojivech nebo po hnoji? V Česku je mnoho zahrádkářů přesvědčeno, že ano, protože praxe ukazuje, že to zdaleka nejsou jediné zdroje užitečných látek. V řadě případů je potřeba jemnější, ekologičtější a promyšlenější přístup.

O svůj způsob obnovy úrodnosti se dělí zkušení čeští zahrádkáři i autoři tematických blogů o zahradě a pěstování. Vyzkoušeli mnoho prostředků ke zlepšení kvality půdy a dospěli k závěru, že jednoduchá domácí řešení bývají často účinnější, zejména ve srovnání s tak tradičním hnojivem, jakým je hnůj.

Proč hnůj není pro půdu nejlepší volba

Tento přírodní materiál vyžaduje obzvlášť opatrné použití. Jeho nevýhody jsou přitom v mnohém typické a často přináší více problémů než užitku.

• Nepříjemný zápach, který je těžké přehlížet, zejména na malých pozemcích.
• Riziko výskytu larev hmyzu, protože hnůj je pro ně příznivým prostředím.
• Velké množství semen plevelů jako nepříjemný a obtížně odstranitelný „bonus“.
• Nestálá kvalita, která závisí na krmení a podmínkách chovu zvířat.
• Vysoká cena, zejména pokud jde o opravdu kvalitní a dobře vyzrálý materiál.

Čím pohnojit půdu místo hnoje

Jako účinnou alternativu čeští zahrádkáři stále častěji používají ječné kroupy jako univerzální a šetrné „krmení“ pro půdu. Kroupy pomáhají zemině zotavit se po mnohaletém pěstování a vyčerpání. Obsahují škrob, rostlinné bílkoviny a důležité mikroprvky.

V půdě se kroupy stávají živným prostředím pro prospěšné mikroorganismy. Ty potlačují rozvoj patogenní mikroflóry a podporují rozklad organických zbytků, díky čemuž se půda postupně obohacuje o mikroprvky. Metoda přitom není spojena s ostrým zápachem, dlouhým louhováním ani s dalšími výdaji.

Pro podobné účely se v Česku aktivně využívají i zelená hnojiva, která pomáhají „oživit“ záhony a obnovit strukturu půdy neméně účinně.

Jak si připravit hnojivo z ječných krup

Přesné poměry nejsou nutné, protože ječné kroupy nemohou půdě uškodit a nezpůsobují přehnojení, na rozdíl od některých minerálních hnojiv. Obvykle se vezme sklenice krup, zalije se teplou vodou v jakékoli vhodné nádobě a nechá se přibližně jeden den louhovat. Poté se nálev aplikuje do půdy. Lze jej použít i bodově, například přímo do jamek při výsadbě sazenic.

Základní princip je jediný: rozumná umírněnost.

Výsledky používání přihnojení z krup

Kroupy rostliny nevyživují přímo, ale zlepšují strukturu samotné půdy. Zemina se stává kyprější, lépe drží vláhu a je biologicky aktivnější.

Výsadby reagují rovnoměrným a stabilním růstem. Zvlášť dobře je účinek vidět u rajčat, protože už po několika týdnech jsou stonky silnější a listy zelenější a sytější, bez prudkých výkyvů ve vývoji.