Vytápění: pravidlo 19 °C je už minulost. Tady jsou nová doporučení odborníků

Dlouhá léta bylo 19 °C považováno za „zlatý standard“ domácího vytápění. Novější doporučení odborníků a zkušenosti z lépe zateplených budov ale ukazují, že v moderních bytech a domech v Česku tohle pravidlo stále častěji ztrácí smysl.

Text používá jednoduchou dějovou linku se sousedkou jako „průvodcem“ při každodenních rozhodnutích u termostatu. Zároveň se opírá o zkušenosti z mnoha let profesionálního úklidu, které nabízejí praktické domácí tipy pro pohodlí a úsporu v podmínkách typického českého bydlení.

Vytápění: proč je pravidlo 19 °C zastaralé a co je dnes důležité vědět

V 70. letech dávalo pravidlo 19 °C smysl při slabé izolaci a drahém palivu. V současných domech, s kvalitními okny a lepším zateplením, které jsou v Česku po rekonstrukcích a modernizacích běžné, ale může být trvalé držení jediné teploty neoptimální.

Odborníci na vytápění doporučují pružnější přístup. Teplotu je lepší nastavit podle účelu místnosti, než držet stejnou hodnotu v celém bytě. Dobře řízené vnitřní klima může snížit spotřebu energie až o 10 % ročně.

Příklad z praxe: sousedka, která občas pronajímá pokoj turistům, si rychle všimla, že hosté si při 19 °C stěžují, zatímco při mírném zvýšení na 20 až 21 °C jsou spokojení. Ukazuje to, jak jeden „stupeň“ navíc dokáže výrazně změnit pocit pohodlí, zvlášť v zimní sezóně v Česku.

Závěr: pevné pravidlo nenahradí pružný přístup. Je praktičtější řídit se potřebami jednotlivých místností než se držet jedné jediné hodnoty.

Nová doporučení odborníků: jaké teploty nastavit v různých místnostech

Různé organizace uvádějí podobná, ale ne zcela shodná rozmezí. Podle ADEME je optimální nastavení následující: obývací pokoj a kuchyně kolem 19 °C, ložnice 16 až 18 °C a koupelna 20 až 22 °C. V aktualizacích WHO se zdůrazňuje minimálně 18 °C jako důležitá hranice pro zdraví dospělých.

Současně národní výzkumy a praxe z let 2025 až 2026 naznačují, že v dobře zateplených bytech bývají denní zóny pohodlnější při o něco vyšších hodnotách, zhruba 20 až 22 °C. To platí zejména tehdy, když domácnost tráví v těchto místnostech většinu dne a termostat umožňuje režimy pružně měnit.

Drobná domácí situace: večer se v obýváku nastaví 21 °C, když se sejde návštěva, zatímco v ložnici zůstane 17 °C a použije se teplejší přehoz. Je to útulné, ale účet neroste skokově.

Závěr: přizpůsobení teploty aktivitě a času strávenému v místnosti přináší pohodlí bez zbytečného plýtvání energií.

Chytré vytápění a zónování: pohodlí a reálné úspory

Zónové systémy, termostatické hlavice a programovatelné termostaty umožňují posílat teplo tam, kde je skutečně potřeba. V bytech s různými rytmy členů domácnosti jde o řešení, které zvyšuje komfort, aniž by se zbytečně vytápěly nevyužívané místnosti.

Specialisté na energetickou účinnost zdůrazňují, že takové řízení spolu s běžně dobrou izolací přináší lepší výsledek než snaha držet jednu „sníženou“ teplotu v celém bytě. Praktický příklad z ubytovacích zařízení ukazuje, že rychlé vyhřátí používané zóny a snížení teploty v době nepřítomnosti vychází úsporněji než trvalé udržování 19 °C.

Myšlenka: investice do řízení teploty se vrací díky menším ztrátám a pohodlnějšímu používání bydlení.

Tepelný komfort není jen číslo na teploměru: vlhkost, proudění vzduchu a oblečení

Pocit tepla závisí na vlhkosti, průvanu i na tom, jak jste oblečení. V suchém vzduchu může i 21 °C působit chladněji, zatímco při vysoké vlhkosti může 19 až 20 °C vyvolávat pocit dusna.

Ze zkušeností z úklidu vyplývá, že pravidelné větrání ráno a krátká, intenzivní výměna vzduchu večer snižují riziko plísní a zvyšují komfort, aniž by bylo nutné „přitápět“. V českých bytech je to v zimě důležité, protože okna se často neotvírají na dlouho, ale vlhkost v kuchyni a koupelně přesto roste.

Sousedka používá vlhkoměr v koupelně a v kuchyni. Když vlhkost stoupá, zapne větrání a prádlo suší na balkóně nebo na dobře větraném místě. Jednoduchý zvyk pomáhá předcházet plísním i zbytečným tepelným ztrátám.

Příprava bytu na zimu a jarní osvěžení: jednoduché domácí metody

Přípravu se vyplatí začít kontrolou těsnění, spár u dveří a kolem radiátorů a také vyčištěním větrací mřížky. I drobné opravy dokážou snížit tepelné ztráty bez velkých nákladů, což je užitečné zejména ve starším bytovém fondu nebo v domech po částečných rekonstrukcích.

Fungují i domácí prostředky předávané z generace na generaci. Jedlá soda pomáhá neutralizovat zápachy, ocet se hodí na lesklá okna a spáry, citron osvěží kuchyňská prkénka a sůl může pomoci při odstraňování skvrn z koberců. Při rozumném používání jsou tyto prostředky levné a k povrchům šetrné.

Sousedka si každý rok před topnou sezónou umyje okna, pověsí těžší závěsy a položí rohožky ke vchodu. Jsou to malé kroky, které dohromady znamenají méně hodin, kdy musí topení běžet naplno.

Závěr: pořádek a základní domácí opatření jsou prvním krokem k pohodlnému a úspornému domovu.

Jak šetřit doopravdy: priority investic a každodenní návyky

Na pozadí růstu cen energií, přibližně o 30 % od roku 2023 v mnoha regionech, má smysl stanovit priority podle opatření s největší návratností. Patří sem zateplení stropu a stěn, výměna netěsných oken, servis kotle a montáž termostatických hlavic.

I drobné návyky, jako je vytápění pouze využívaných zón, používání programovatelného termostatu a vrstvení oblečení doma, se promítají do reálných úspor. Sousedka si nastavila týdenní program a po sezóně zaznamenala nižší spotřebu energie, výdaje nezmizely, ale poměr mezi komfortem a cenou se zlepšil.

Hlavní sdělení: prevence a investice do izolace a řízení vytápění přinášejí dlouhodobé úspory a lepší pohodu v domácnosti.