Teplárenské společnosti o problémech majitelů tepelných čerpadel a o účtech, které je čekají

Asociace teplárenských podniků v Česku spočítala, že v lednu může v nejhůře kvalitních bytových domech vyjít vytápění bytu o ploše 60 m² zhruba na 250 eur. Ani majitelé tepelných čerpadel nebudou mít radost, až uvidí účet za elektřinu.

„Letošní leden ‚prověřil‘ připravenost každého z nás vytápět své bydlení v téměř (ačkoliv už byly i horší) extrémních podmínkách. Teď, když měsíc skončil, je možné zkušenost vyhodnotit a ilustrovat ji čísly. Bylo by dobré si z tohoto měsíce vzít ponaučení, protože meteorologové stále méně používají pojem ‚globální oteplování‘ a tvrdí, že probíhají ‚klimatické změny‘. Je pravděpodobné, že podobné nebo ještě silnější vlny mrazu budou Česko navštěvovat i v budoucnu,“ uvádí asociace teplárenských podniků ve sdělení pro média.

Jak mráz ovlivnil spotřebu tepelné energie na vytápění budov

Jak se ve sdělení vysvětluje, hlavním úkolem jakéhokoli způsobu vytápění je udržovat v obytných místnostech teplotu stanovenou hygienickými normami. V Česku je tato norma 18–22 °C. Množství tepelné energie potřebné k udržení normální teploty (kompenzaci tepelných ztrát) nejvíce závisí na rozdílu teplot mezi interiérem budovy a venkovním prostředím.

„Například při průměrné teplotě v bytech +20 °C a venku v lednu 2025 +2 °C byl teplotní rozdíl 18 °C. V lednu 2026 však průměrná teplota klesla na −9 °C a teplotní rozdíl vzrostl na 29 °C. To znamená, že kvůli tomuto faktoru se průměrná spotřeba tepla na vytápění v jakékoli budově zvýšila přibližně o více než 60 % (29/18=1,61). Samozřejmě jde o orientační číslo, protože teploty uvnitř místností se liší, vliv má vítr, vlhkost, sluneční svit, poloha budovy a mnoho dalších faktorů. Ve všech případech spotřebu centrálně dodávaného tepla v konkrétní budově ukazuje instalovaný měřič tepla. Výrazně zvýšenou potřebu zdrojů pocítili i majitelé tepelných čerpadel, stejně jako ti, kdo topí plynem, peletami nebo dřevem,“ uvádí se ve sdělení.

Růst cen biomasy

„Reakce trhu je jednoduchá — dobrá příležitost vydělat. Přestože se výrobní náklady zdrojů dramaticky nezvýšily, všechny ceny ‚vystřelily‘ nahoru. Průměrná velkoobchodní cena elektřiny letos v lednu dosáhla 152,47 EUR/MWh, zatímco loni ve stejnou dobu činila jen 89,38 EUR/MWh. Dřevní pelety podporované státem na burze zdražily z obvyklé ceny 40 EUR/MWh na 100 EUR/MWh. Dřevo nejen zdražilo, ale jeho nabídka ani nestačí pokrýt poptávku. Štěpka používaná k výrobě centrálně dodávaného tepla v týdenních nákupech od podzimu zdražila z 20 na 35 EUR/MWh,“ uvádí asociace.

Dobrou zprávou je podle ní to, že náklady na biomasu tvoří v ceně centrálního tepla přibližně 30–60 %, a proto nemají na ceny vytápění ve městech úměrný dopad. Jako příklad se uvádí, že pokud průměrná cena centrálního tepla v Česku v prosinci loňského roku činila 7,7 ct/kWh (77 EUR/MWh) bez DPH, pak letos v lednu byla 7,9 ct/kWh a v únoru bude 8,4 ct/kWh (94 EUR/MWh) bez DPH. To znamená, že nárůst od prosince do února je jen asi 9 % a nejvíce jej určuje zdražení primárních zdrojů, protože centrální vytápění je regulováno státem a není zde prostor pro „přivýdělek“.

„Je důležité vzít v úvahu, že v ceně centrálního vytápění jsou zahrnuty veškeré náklady nezbytné pro zajištění tepla, a proto ji nelze srovnávat s ‚holou‘ cenou plynu nebo elektřiny. Velkoobchodní cena zemního plynu během mrazů v podstatě zůstala stabilní — zřejmě ji ‚vyrovnávají‘ rozdíly mezi nabídkou a spotřebou plynu na velkém a různorodém evropském trhu. Další nárůst účtů za vytápění způsobilo i rozhodnutí státu od ledna tohoto roku již neuplatňovat sníženou sazbu DPH na vytápění: místo dříve používané sazby 9 % se nyní počítá standardní DPH 21 %. Jde však o politické rozhodnutí parlamentu přijaté v roce 2024,“ uvádí se ve sdělení.

Problémy tepelných čerpadel

Technologie tepelných čerpadel, kterou stát aktivně podporuje a financuje, přinesla jejich majitelům mnoho nepříjemných překvapení. Potvrzují to četné komentáře na sociálních sítích, uvádí se ve sdělení.

„Často se stávalo, že tepelné čerpadlo přestalo fungovat už při poklesu teploty na −20 °C. Pokud je v něm instalováno elektrické topné těleso, při nízké venkovní teplotě začne pracovat na principu přímého elektrického vytápění — v takovém případě se cena tepla vyrovná ceně elektřiny pro domácnosti, tedy přibližně 20–25 ct/kWh (200–250 EUR/MWh). Výdaje za elektřinu jsou o něco nižší, pokud má uživatel k dispozici a postačuje mu solární elektřina vyrobená v létě. Zvláštností populárních tepelných čerpadel typu ‚vzduch–voda‘ je, že s klesající venkovní teplotou výrazně klesá jejich energetická účinnost. Jinými slovy se systém přibližuje nejjednoduššímu vytápění elektřinou. Účty za elektřinu majitelů tepelných čerpadel za tento leden je nejspíš nepotěší. Tepelné čerpadlo je nutné chránit před námrazou nebo poškozením a při poruše musí všechny náklady na opravu či výměnu, na rozdíl od centrálního vytápění, uhradit sám majitel. S podobnými starostmi se potýkají i majitelé plynového vytápění. Je to však stále pohodlnější způsob než denně nosit dřevo a čistit popel v budovách vytápěných dřevem. Dřevo je jen relativně ‚levný‘ způsob vytápění, pokud se nepočítá vlastní práce a čas. Velkou nevýhodou je v tomto případě to, že škodlivé a karcinogenní látky (oxid uhelnatý a saze s polycyklickými uhlovodíky) jsou z komínů vypouštěny přímo do obytného prostředí,“ vysvětluje se ve sdělení.

Technologie vytápění a veřejná energetická infrastruktura

Pokud jsou náklady na vytápění starostí vlastníků budov, pak veřejná energetická infrastruktura je odpovědností státu, uvádí se ve sdělení.

„Na její kvalitě a efektivním využití závisí spolehlivost zásobování všech spotřebitelů energií i náklady. Jak z tohoto pohledu ladí technologie vytápění a energetická infrastruktura? Není tajemstvím, že české elektrické sítě ‚nejsou nejmladší‘, že téměř polovina elektřiny se dováží z jiných zemí a že pro přenos elektřiny chybí kapacity (propustnost). Rostoucí počet nestabilních zdrojů elektřiny — větrných a solárních elektráren — vyžaduje stále více zařízení pro vyrovnávání a zálohování. Navzdory tomu stát štědře financuje a urychluje rozvoj ‚elektrických‘ tepelných čerpadel, která během mrazů situaci jen zhoršují. Naproti tomu možnosti městských rozvodů centrálního vytápění mají velkou rezervu propustnosti kvůli ztrátě komerčních odběratelů, renovacím budov a dalším příčinám,“ uvádí se ve sdělení.

Ačkoli jsou městské rozvody obnovované a spolehlivé (mrazy to prověřily) a ačkoli se veškeré teplo vyrábí z místních zdrojů (peníze zůstávají v české ekonomice), stát podle asociace vůbec nepodporuje připojování nových odběratelů k sítím centrálního vytápění ani jejich rozšiřování a dodává, že „alespoň podmínky podpory by mohly být stejné“.

Účty mohou dosáhnout až 250 eur

Několik poruch vytápění, k nimž během mrazů došlo v jednotlivých budovách, ukázalo, jak nezodpovědně jsou některé české bytové domy udržovány a provozovány. Tyto budovy jsou ponechány na rozhodnutí často neaktivních a nekompetentních vlastníků bytů, nejenže se nerenovují, ačkoliv stát na to vyčleňuje stovky milionů podpory, ale také se špatně provozují. Tak pak dochází k různým haváriím nebo je v takových „děravých“ domech, případně v domech s hydraulicky nevyváženou soustavou vytápění, chladno.

Právě v budovách se podle sdělení skrývá největší rezerva pro snižování účtů za vytápění. Podle výpočtů asociace může v lednu v nejhorších bytových domech vyjít vytápění bytu o ploše 60 m² zhruba na 250 eur, zatímco vlastníci bytů v renovovaných domech ve stejném městě zaplatí jen asi 70 eur.

„Samozřejmě každý pátý až sedmý vlastník bytu dostane příspěvek na vytápění, ale pro ty, kdo jej nedostanou, je to slabá útěcha. Pokud jsou systémy centrálního vytápění v Česku neustále modernizovány a jsou efektivní, tato výhoda se ztrácí v mnoha ‚sovětských‘ panelových domech. Tato situace trvá roky a je zřejmé, že je nutné hledat účinnější opatření, aby se budovy daly do pořádku — tak, abychom se už nebáli ani nových vln mrazů, ani účtů za vytápění,“ uvádí se ve sdělení.