Tepelná čerpadla – ekologická úspora, nebo finanční past

Tepelná čerpadla jsou skutečně energeticky úsporným řešením. Na co je dobré si dát pozor, pokud jste se pro ně už rozhodli, a jak fungují při silných mrazech. Ještě před několika lety byla v Česku považována za nejlepší způsob vytápění domu místo uhlí nebo plynu. Ekologická, téměř bezúdržbová a úsporná, rychle se rozšířila i díky státním podpůrným programům a dotacím.

Jak si tepelná čerpadla poradí se silnými mrazy

Je ale investice do tohoto zařízení pro všechny stejně výhodná, když přijde skutečná česká zima s nízkými teplotami. „Když byly velké mrazy, doma bylo jen 12 stupňů. A za elektřinu platím přes 12 000 korun měsíčně, přitom můj důchod je kolem 12 000 korun. Dnes ráno, když jsem se probudila, měla jsem kolena studená jako led,“ stěžuje si starší obyvatelka jižní Moravy. Podle jejích slov ji montážníci ujišťovali, že bude mít pohodlí a teplo a že systém se v provozu osvědčí.

Šestaosmdesátiletá důchodkyně žije se synem ve starém, velkém, nezatepleném domě se starou střechou. Čerpadlo i celá instalace ve sklepě, kde dříve stál uhelný kotel, vypadají profesionálně, ale jak tvrdí její syn, tím výhody končí. „Teplota vody je teď nastavena na 42 stupňů a doma máme 14 stupňů. Během silných mrazů ani při nastavení na 55 stupňů tepla nestačilo. U uhelného kotle, když bylo nastaveno 40 stupňů, bylo doma teplo,“ vysvětluje.

Může být příčinou chladu staré litinové radiátory. Český odborník na tepelná čerpadla upozorňuje, že typ radiátorů přímo ovlivňuje účinnost systému. Podle něj musí mít voda přitékající do radiátoru pro běžný provoz teplotu na úrovni 55–60 stupňů. Zároveň však pro hospodárný provoz čerpadla nejlépe funguje nízkoteplotní topná soustava, tedy podlahové vytápění.

Jeden z majitelů domu ve středních Čechách, který si čerpadlo pořídil a investoval přibližně 300 000 korun do podlahového vytápění, je přesto nucen topit v krbu. „Ve skutečnosti topí jen krb, i když je dům zateplený a okna jsou dvojskla,“ říká. Jeho dům o ploše 140 m² je vybaven čerpadlem o výkonu 13 kW, které je teoreticky dimenzováno až na 240 m², v praxi však nezvládá ani necelých 150 m² a navíc nezajišťuje ohřev teplé užitkové vody, takže bylo nutné připojit v koupelně plynový kotel.

Podle odborníka je výkon zařízení klíčový parametr. Čerpadlo nesmí být ani předimenzované, ani poddimenzované, protože v prvním případě pracuje nestabilně a spotřebuje více energie, než je potřeba, a v druhém případě se opírá o doplňkový zdroj, například elektrický dohřev, což zvyšuje účty. Pro dům o ploše kolem 120 m² obvykle stačí výkon 9 kW. Dřívější kontroly v Česku navíc ukázaly, že významná část modelů neodpovídala deklarovaným požadavkům na účinnost a dokumentaci.

Fotovoltaika a tepelná čerpadla

Starší pár z jižních Čech také počítal s úsporami díky kombinaci čerpadla a malé fotovoltaické instalace. Účty za vytápění však dosahovaly 25–30 tisíc korun a nejvyšší se přiblížil 48 tisícům. Po konzultaci investovali dalších přibližně 500 000 korun do doplnění panelů a bateriového úložiště. Podle syna rodiny vydrží úložiště méně než hodinu provozu čerpadla a odborník zdůrazňuje, že v zimě fotovoltaika vyrábí minimum energie právě tehdy, kdy je potřeba největší, takže návratnost podobných investic zůstává sporná.

Srovnání dvou domů ukazuje rozdíl v nákladech. Ve starším domě z 80. let o ploše 167 m² při teplotách –18 až –20 °C činila lednová spotřeba 1486 kWh, tedy přibližně 280 korun na den. V novém domě z roku 2020 o ploše 120 m² s podlahovým vytápěním byla spotřeba 832 kWh, tedy asi 155 korun na den. Za minulou topnou sezónu vyšly náklady v novém domě zhruba na 20 000 korun, ve starém přibližně na 30 000 korun. Rodina z Moravy přitom zaplatila asi 90 000 korun a se strachem čeká na další vyúčtování. „Už jsem unavená a jen prosím, aby ta zima co nejdřív skončila,“ říká majitelka domu.