Snižovat topení při odchodu z domu: odborníci varují před pastí, která ruší komfort i úspory

S příchodem zimy se v českých domácnostech točí termostatem, jako by to byla kalkulačka: méně stupňů má znamenat více ušetřených korun, zvlášť když nikdo není doma. Ukazuje se však, že právě tento reflex bývá často chybný. Za zdánlivě logickým rozhodnutím nechat byt výrazně vychladnout se skrývá mechanismus, který poškozuje jak peněženku, tak i pocit pohodlí.

Zarytý mýtus: čím chladněji, tím levněji

Mnoho lidí postupuje podle stejného scénáře: obléknout kabát, zhasnout světla, nastavit termostat na minimum nebo dokonce na ochranu proti mrazu a odejít. Působí to racionálně, protože když doma nikdo není, teplo přece není potřeba. Spotřeba energie má údajně klesnout na nulu a problém je vyřešen.

Pokud ale necháte dům zcela vychladnout, často se stane, že spotřeba je vyšší právě ve chvíli, kdy se vrátíte domů, tedy v okamžiku, kdy teplo potřebujete nejvíc.

Nejvýraznější je to během mrazivých dnů. Přijdete domů, je zima a topení se prudce zvýší. Kotel se rozběhne na plný výkon, radiátory nebo podlahové topení jedou naplno, ale teplota stoupá jen pomalu, zatímco měřič spotřeby se dál točí.

Omyl spočívá v představě, že je třeba ohřát pouze vzduch. Ve skutečnosti velké množství tepla pohlcují stěny, podlahy, stropy a nábytek. Pokud vše stihlo vychladnout, začínáte po návratu téměř od nuly.

Proč silné vychlazení vyžaduje více energie

Dům reaguje na změny teploty pomalu. Stavební materiály teplo akumulují, ale také ho postupně uvolňují. Když výrazně vychladnou, začne to pracovat proti vám.

Tepelná setrvačnost jako skrytý žrout energie

Při výrazném snížení teploty v domě dochází ke třem jevům.

• Vzduch se ochladí a okamžitě působí nepříjemně.
• Stěny, podlahy a nábytek rovněž vychladnou a stanou se chladnými povrchy.
• Relativní vlhkost vzduchu se zvýší, což pocit chladu ještě zesiluje.

Při návratu musí kotel ohřívat nejen vzduch, ale i všechny tyto vychladlé materiály. To vyžaduje vysoký výkon a často delší dobu provozu.

Výsledkem je, že mírně vytápěný dům během dne často spotřebuje méně energie než byt nebo dům, který musí vystoupat z „mrazicího režimu“ zpět na příjemnou teplotu.

K tomu se přidává pocit studeného sálání od stěn a oken. I když termostat ukazuje 20 °C, interiér může působit chladně, dokud se povrchy neprohřejí. Mnoho lidí pak přidá ještě jeden stupeň, čímž se spotřeba dál zvyšuje.

Strategie profesionálů: topit méně, ale nikdy úplně nevypínat

Energetičtí poradci, technici a odborníci na stavební fyziku se v Česku stále častěji shodují na stejném doporučení: topení nevypínat, ale snižovat ho rozumně.

Pravidlo 2–3 stupňů

Při nepřítomnosti během pracovního dne nebo večera funguje nejlépe mírné snížení teploty. Místo poklesu z 20 na 12 °C odborníci doporučují následující nastavení.

• Doma: 19–20 °C v obytných místnostech.
• Nepřítomnost (přibližně 12–24 hodin): 16–18 °C.
• Noc: obvykle o 1–2 °C méně než přes den.

Těchto pár stupňů už přináší znatelnou úsporu, protože tepelné ztráty závisí na rozdílu teplot mezi interiérem a venkem. Zároveň zůstává dům „tepelně v kondici“, konstrukce zůstávají vlažné, nikoli ledové.

Mírné snížení o 2–3 stupně omezuje jak tepelné ztráty, tak dobu potřebnou k opětovnému ohřevu, a právě zde se potkává komfort s úsporou.

Další výhodou je menší opotřebení topného systému, protože nemusí neustále přecházet z nulového výkonu na maximum. Kotle, tepelná čerpadla i oběhová čerpadla fungují nejlépe ve stabilním režimu.

Kdy má smysl snížit teplotu výrazněji

Při delší nepřítomnosti je situace jiná. Pokud odjíždíte na několik dní nebo déle, může být výraznější snížení výhodné. Odborníci však doporučují dodržet spodní hranici.

• Odchod přes den (práce, škola): 16–18 °C.
• Víkend nebo několik dní pryč: 14–16 °C.
• Dlouhá zimní dovolená: 12–14 °C, případně ochrana proti mrazu u citlivých rozvodů.

Tím se snižuje riziko vzniku plísní a problémů s vlhkostí. Ty se snadněji objevují v domech, které výrazně vychladnou, protože studený vzduch pojme méně vlhkosti. Stěny se pak stávají plochami pro kondenzaci, zejména při slabší izolaci fasády a jednoduchém zasklení.

Tichá síla: programovatelný nebo chytrý termostat

Ne každý má čas nebo chuť se celý den zabývat nastavením termostatu, a proto se automatická regulace rychle prosazuje i v českých domácnostech.

Jak termostat pomáhá topit chytřeji

S programovatelným nebo chytrým termostatem lze nastavit pravidelný rytmus vytápění.

• Ráno automaticky zvýšit teplotu na 19–20 °C v době vstávání.
• Přes den snížit o 2–3 stupně po odchodu všech z domu.
• Asi hodinu před návratem plynule vytápět na běžnou úroveň.
• V noci mírně snížit teplotu kvůli úspoře bez pocitu chladu.

Automatické řízení brání impulzivnímu nastavování topení na maximum po návratu domů, které často způsobuje největší špičky ve spotřebě.

Chytré systémy se navíc učí podle zvyklostí, předpovědi počasí a úrovně izolace. Dokážou odhadnout, jak dlouho váš dům potřebuje k ohřevu, a předcházet tak zbytečným výkyvům spotřeby při zachování příjemné teploty.

Tepelná izolace jako opomíjený partner termostatu

Pokud se soustředíte pouze na ovládání topení, vidíte jen polovinu obrazu. Dům se střední izolací rychle reaguje na venkovní teploty, rychle chladne a stejně rychle ztrácí teplo po zahřátí, což činí extrémní snižování teploty neefektivním.

I jednoduchá opatření mohou výrazně pomoci.

• Těsnicí pásky kolem dveří a oken proti průvanu.
• Silné závěsy, které se večer zatahnou přes skleněné plochy.
• Reflexní fólie za radiátory na vnějších stěnách.
• Chytré využití slunce, kdy se denní světlo vpustí dovnitř a večer se teplo „uzavře“.

Ti, kteří investují do zateplení stěn, střechy nebo do energeticky úsporných oken, si všimnou, že teplota v domě kolísá mnohem pomaleji. V takovém případě je mírné snížení teploty během nepřítomnosti ještě efektivnější, protože základní teplo zůstává lépe zachováno.

Příklad výpočtu: co přináší mírné snížení

Uvažujme typický řadový dům s roční spotřebou plynu kolem 1 200 m³. Podle mnoha doporučení přináší snížení teploty o jeden stupeň v průměru úsporu asi 7 % nákladů na vytápění, v závislosti na izolaci a chování obyvatel.

Představme si, že jste přes den osm hodin pryč a teplotu snížíte o tři stupně místo nastavení na minimum. Omezíte tepelné ztráty, ale vyhnete se výraznému večernímu náběhu topení. Ročně to může znamenat úsporu od několika desítek až po více než sto eur v přepočtu, zejména pokud ceny plynu zůstanou vysoké. Přesná čísla závisí na domě a systému, ale princip se opakuje: stabilita se vyplácí.

Další tipy pro komfortní a úspornou topnou sezónu

Kromě samotného nastavení teploty ovlivňují pocit tepla i další faktory, například umístění termostatu a radiátorů. Nezakrývejte termostat vysokou skříní ani silným závěsem, protože by měřil zkreslenou teplotu a systém by topil déle, než je nutné. Radiátory by měly mít prostor pro volné vyzařování tepla, jinak se nábytek chová jako izolace.

Důležité je také rozdělení tepla v domácnosti. Není nutné vytápět všechny místnosti stejně, ložnice mohou zůstat chladnější, zatímco obývací pokoj vyžaduje více tepla. Pomocí termostatických ventilů nebo zónové regulace lze teplotu řídit přesněji bez neustálého ručního nastavování.

Kdo chce skutečně porozumět své spotřebě, může si na několik týdnů sledovat údaje z jednoduchého měřiče energie nebo z chytrého elektroměru. Zaznamenávejte venkovní teplotu, nastavenou vnitřní teplotu a spotřebu plynu. Rychle tak zjistíte, jaký způsob vytápění funguje nejlépe právě ve vašem domě. Tato malá domácí analýza názorně ukáže rozdíl mezi mírným a extrémním snižováním teploty.