Schettini: „Kotel nebo tepelné čerpadlo? Když čísla nesedí, tady je důvod, proč mnoho rodin utrácí víc, než musí je to otázka fyziky“. Odborník odpovídá na otázku

Po článcích o topných systémech vysvětlených z pohledu fyziky dorazilo do redakce českého média mnoho dotazů. Nejčastěji se opakovala jedna konkrétní otázka: kdy se opravdu vyplatí přejít z plynového kotle na tepelné čerpadlo. Odborník začíná vysvětlení základním fyzikálním zákonem: teplo se vždy předává z teplejšího tělesa na chladnější.

Tento princip pomáhá udělat důležité rozhodnutí, co je výhodnější pro vytápění domu v českých klimatických podmínkách, kotel nebo tepelné čerpadlo. Podle odborníka tepelné čerpadlo „dělá téměř paradoxní věc, bere teplo z chladného venkovního vzduchu a přenáší ho dovnitř domu, kde je teplota vyšší“. Jinými slovy, systém využívá fyzikální zákony co nejefektivněji.

Princip fungování je následující: speciální chladivo absorbuje teplo z okolního prostředí i při nízké teplotě. Následně se při stlačení toto teplo přemění na energii využitelnou pro vytápění místností. Podle hodnocení odborníka je tento způsob výrazně účinnější než tradiční spalování paliva.

U plynového kotle je proces mnohem jednodušší: do systému přichází zemní plyn, který se spaluje, aby ohřál vodu v otopné soustavě. Aby bylo možné rozhodnout, co je výhodnější, je ale potřeba udělat několik výpočtů.

Jako příklad se uvádí typický český byt se střední energetickou účinností, ale bez modernizace zateplení. Roční potřeba energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody činí přibližně 8 500 kWh, tedy asi 30 000 MJ.

Kolik energie je potřeba pro stejnou roční potřebu

• při použití kotle je potřeba zhruba 1 000 m³ zemního plynu
• při použití tepelného čerpadla je potřeba přibližně 2 300 kWh elektřiny

Pokud je průměrná cena plynu kolem 1 euro za m³, vychází roční výdaje přibližně na 1 000 eur. Při ceně elektřiny kolem 0,30 eura za kWh budou náklady na tepelné čerpadlo zhruba 700 eur.

Úspora tak dosahuje přibližně 30 %. Pokud se navíc nainstalují fotovoltaické panely o výkonu 6 kW s měničem a bateriovým úložištěm o kapacitě 10 kWh, může se potenciální úspora zvýšit až na 55 %.

Zároveň se zdůrazňuje, že tepelné čerpadlo není ideální volbou pro každý dům. U starších budov se slabou tepelnou izolací nebo u tradičních otopných soustav navržených na vysoké teploty se může ekonomická výhoda výrazně zmenšit. V takových případech je vhodné nejprve zlepšit zateplení a celkovou energetickou účinnost budovy.

Celkově podle odborníka tepelné čerpadlo využívá zákony termodynamiky racionálněji než plynový kotel. Další zvýšení účinnosti je možné při kombinaci s nízkoteplotními systémy vytápění, jako je podlahové topení, sálavé panely nebo fancoily.

Srovnání nákladů při stejné roční potřebě

• Roční potřeba. 8 500 kWh pro oba systémy.
• Zdroj energie. Kotel používá zemní plyn, tepelné čerpadlo elektřinu.
• Roční spotřeba. Přibližně 1 000 m³ plynu versus asi 2 300 kWh elektřiny.
• Průměrná jednotková cena. 1 € za m³ u plynu a 0,30 € za kWh u elektřiny.
• Odhad ročních nákladů. Zhruba 1 000 € u kotle a přibližně 700 € u tepelného čerpadla.
• Průměrná úspora. Přibližně 30 % ve prospěch tepelného čerpadla.
• Úspora s fotovoltaikou. Až 55 % při systému 6 kW a baterii 10 kWh.

Verdikt: při stejné energetické potřebě v typických českých podmínkách tepelné čerpadlo zpravidla znamená nižší roční výdaje.