Proč odborníci doporučují dávat vazelínu do zahrady v únoru

V posledních týdnech se mezi rodinami šíří překvapivý tip: dát v únoru do zahrady vazelínu. Na sociálních sítích jsou vidět veverky klouzající po lesklých tyčích ke krmítkům, zatímco zahrádkáři tvrdí, že jejich cibuloviny jsou konečně v bezpečí.

Únor je přitom pro rodinnou zahradu citlivým obdobím. Jarní cibuloviny začínají rašit, přirozené potravy je stále málo a drobná fauna – ptáci, veverky i slimáci – je velmi aktivní. Není divu, že mnoho lidí hledá jednoduché řešení, jak ochránit rostliny i krmítka.

Proč právě únor svádí k použití vazelíny

Odborníci doporučují přikrmovat zahradní ptactvo od podzimu do března, protože v tomto období nachází jen málo přirozených semen. Jediná veverka však dokáže krmítko vyprázdnit během několika minut, takže sýkory či červenky zůstanou bez potravy – zejména v menších městských zahradách.

Současně se z půdy objevují první tulipány či krokusy. Ty ohrožují nejen pozdní mrazy, ale i hlodavci, slimáci a šneci. Mnohé rodiny proto sahají po snadno dostupném prostředku z koupelny, aby vytvořily mechanickou bariéru kolem rostlin nebo podpěr krmítek.

Vazelína na tyči krmítka: účinná, ale s výhradami

Princip, který se stal virálním, je jednoduchý: potřít kovovou tyč nesoucí krmítko tenkou vrstvou vazelíny, aby se po ní veverka nemohla vyšplhat. Podle zahradnických odborníků mohou být kovové sloupky lehce namazány olejem či vazelínou, čímž se zvířatům ztíží přilnavost a často to vzdají.

Zároveň ale upozorňují, že veverky dokážou překonat překvapivě velké vzdálenosti skokem. Krmítka by proto měla být umístěna dál od plotů a vyvýšených míst. Zavěšení na šňůru nebo drát navíc nemusí stačit – jejich obratnost jim umožňuje po nich bez potíží chodit.

Některá záchranná centra pro volně žijící zvířata však upozorňují na rizika: byli nalezeni ptáci se slepeným peřím pokrytým mastnotou nebo jedinci, kteří vazelínu při čištění peří pozřeli. Proto je nutná opatrnost.

Další využití na konci zimy – a důležitá opatření

Vazelína může posloužit také jako ochrana před mrazem. Tenká vrstva na okraji květináčů nebo na řezné ráně po řezu může omezit vysychání během náhlého ochlazení. Další možností je vytvořit kolem květináče či u paty stonků jemný prstenec, který zpomalí slimáky a další lezoucí hmyz, aniž by bylo nutné používat chemické granule.

Pro rodinnou zahradu je však zásadní střídmost: používat jen velmi tenké vrstvy, přednostně na hladkých površích místo dřeva či půdy, pravidelně čistit a vyhýbat se místům, kde se mohou ptáci otírat. Mnozí zahrádkáři kombinují tuto metodu s mechanickými řešeními – například pletivem nad cibulovinami, ochrannými klecemi nebo deflektory pod krmítky – aby chránili rostliny i zvířata a zároveň zachovali zahradu jako živý prostor.