Při –20 °C vyjde najevo pravda: který systém vytápění nejen zvládá největší mrazy, ale také pracuje nejúčinněji

Když venku panuje mráz –10, –15 nebo dokonce –20 °C, vytápění v českých domech přestává být teoretickou volbou a stává se otázkou každodenního pohodlí i účtů za energie. Lidé začínají hledat ne marketingové sliby, ale konkrétní odpovědi: který systém je v mrazu nejspolehlivější, jak se chová v extrémních zimních podmínkách a kolik ve skutečnosti stojí vytápění v nejchladnějších měsících.

Mrazy nejsou problém, pokud je zvolené správné řešení vytápění

Právě nejchladnější týdny zimy jsou pro mnoho domácností zlomovým obdobím, kdy se vytápění nehodnotí podle hezkých popisů, ale podle toho, kolik stojí teplo ve chvíli, kdy je ho nejvíc potřeba. Takové počasí je skutečnou zkouškou v praxi: některá řešení si udrží stabilitu a předvídatelné náklady, zatímco jiná v mrazech ztrácejí účinnost i stabilitu, roste spotřeba elektřiny, častěji se mění pracovní režimy a účty nepříjemně překvapí.

Poslední zimy ukázaly jednoduchou věc: silné mrazy nejsou výjimkou ani ve střední Evropě. Proto při výběru vytápění stále více majitelů domů v Česku zvažuje geotermální systémy s tepelnými čerpadly typu země–voda. Podle odborníků z oboru zůstává takové řešení stabilní i tehdy, když teplota vzduchu klesne výrazně pod nulu.

Podle jejich vysvětlení je klíčový rozdíl v tom, že účinnost geotermálního systému nezávisí na venkovní teplotě. V zemi není –20 °C, a proto systém pracuje i při největších mrazech rovnoměrně a bez dodatečné zátěže. Je to zvlášť patrné v obdobích, kdy jiná řešení vyžadují více elektřiny, častější ruční úpravy a větší pozornost ze strany uživatelů.

Aby byly rozdíly srozumitelné nejen teoreticky, odborníci uvádějí praktický příklad: leden 2026 se stal jakýmsi „stresovým testem“ pro vytápěcí systémy, když se průměrná teplota měsíce držela kolem –10 °C. V takových obdobích se rychle ukáže, zda zvolené řešení přináší klid, nebo nepříjemná překvapení na vyúčtování.

Pokud vezmeme dům třídy A o ploše přibližně 160 m² s tepelnou potřebou kolem 55 W/m², pak jen na vytápění a přípravu teplé vody je za jeden takový chladný měsíc potřeba zhruba 4500 kWh tepelné energie. V tomto případě vychází geotermální vytápění s tepelným čerpadlem země–voda (COP přibližně 4,5) zhruba na 220 eur, zatímco systém vzduch–voda s reálnou účinností kolem COP 2 v takových mrazech může stát asi 500 eur při průměrné ceně elektřiny kolem 0,22 eur za kWh.

Jinými slovy, v mrazivém měsíci může rozdíl v nákladech přesáhnout dvojnásobek, a proto se geotermální vytápění často hodnotí jako nejstabilnější a nejúčinnější varianta.

Proč se v mrazech ukazují skutečné rozdíly

Odborníci to vysvětlují tím, že tepelná čerpadla typu vzduch–voda jsou přímo závislá na venkovní teplotě: čím větší je zima, tím obtížnější je pro systém získávat teplo ze vzduchu. I když zařízení funguje i při silných mrazech, jeho účinnost klesá, snižuje se výkon a častěji se zapíná doplňkový elektrický ohřev, který zvyšuje spotřebu elektřiny.

Na venkovní jednotce se navíc tvoří námraza a pravidelně se spouštějí odmrazovací cykly, které také „odebírají“ teplo z domu. To znamená vyšší spotřebu energie, více přepínání režimů a další technické souvislosti. K tomu se přidávají i praktické otázky, na které mnoho lidí myslí až ve chvíli, kdy se objeví problém: odvod kondenzátu, riziko namrzání, údržba venkovní jednotky nebo vyšší než obvyklá hlučnost. U geotermálních systémů tyto slabiny nejsou, protože neexistuje venkovní jednotka, nejsou potřeba odmrazovací cykly a účinnost nezávisí na teplotě vzduchu. Díky tomu zůstává vytápění stabilní po celou sezónu, a to i v obdobích nejsilnějších mrazů.

Proč jednomu tepelná čerpadla vyhovují a jiný je z nich zklamaný

Pro vysokou účinnost nestačí jen zvolit typ technologie, rozhodující je celé řešení jako celek.

Jednou z nejčastějších chyb je špatně zvolený výkon zařízení. Majitelé domů se často orientují podle zkušenosti sousedů a neberou v úvahu, že skutečná potřeba závisí na tepelné izolaci, vzduchotěsnosti budovy, ploše zasklení, životním stylu domácnosti, spotřebě teplé vody a dalších faktorech, které lze stanovit pouze individuálním výpočtem.

U geotermálních systémů je zvlášť důležité správně navrhnout parametry vrtů: jejich počet a hloubka přímo vycházejí z potřeb domu, a proto jsou nezbytné přesné inženýrské výpočty, nikoli odhady. Maximální účinnosti se dosahuje tehdy, když topný systém pracuje s nízkými teplotami topné vody, například při správně navrženém podlahovém vytápění nebo při radiátorech odpovídající velikosti.

Nejspolehlivější provoz nastává tehdy, když jsou všechny prvky vzájemně sladěné: výkon zařízení, zdroj tepla, vnitřní topný systém a kvalita montáže. Důležité jsou i záruční podmínky. Stále více majitelů domů v Česku se dívá po řešeních s delší zárukou a bere ji jako ukazatel spolehlivosti a odpovědnosti výrobce. Významnou roli hraje také servis, aby v případě dotazů nebo poruch byla k dispozici reálná podpora.

Pohodlí nejen v zimě: výhoda geotermálního systému v létě

Dalším aspektem, který majitelé domů zohledňují stále častěji, je letní komfort. I když se vytápění obvykle vybírá s ohledem na zimu, v Česku se stále častěji objevují i horká letní období.

Geotermální systémy mají v tomto směru výraznou výhodu díky možnosti pasivního chlazení, kdy se prostory ochlazují přirozenou teplotou země. Spotřeba energie je v takovém režimu minimální a účinnost může být mnohonásobně vyšší než u běžných klimatizací.

Co volí lidé, kteří mění staré topné kotle

Podle údajů z programů státní podpory v Česku zůstávají tepelná čerpadla typu vzduch–voda nejpopulárnější volbou. Nejčastěji to souvisí s jednodušší instalací a zdánlivě nižšími počátečními náklady.

Zároveň je důležité vzít v úvahu, že při volbě geotermálních řešení lze počítat s výraznější podporou, takže výsledná investice bývá v praxi často atraktivnější, než se na první pohled zdá. I v situaci, kdy je pozemek už upravený, majitelé domů stále častěji hledají kompromisní možnosti pro realizaci vrtů, pokud je prioritou spolehlivost a stabilita vytápění. Státní programy podpory navíc přispívají k tomu, že zájem o takové systémy dále roste.