Pravidlo „19 stupňů“ odchází do minulosti: odborníci tvrdí, že jsme roky topili špatně

Po desetiletí se to bralo jako neotřesitelná pravda, ale dnes se stále častěji ozývá něco jiného: je čas tento zvyk přehodnotit. Pro mnoho lidí to bude překvapení, zejména v zemích, kde se úspora tepla historicky stala součástí každodenního života.

Celé generace vyrůstaly v přesvědčení, že 19 °C v bytě je „ideální“ teplota. Ani víc, ani míň. Teplý svetr, deka, lehce chladnější místnosti a pocit, že tak šetříme peněženku. V Česku je tento přístup známý mnoha lidem: topení se často nastavuje „trochu níž“, zejména ve starších domech a panelových bytech, kde se lidé snaží místnosti nepřetápět a pečlivě sledují platby za energie. Jenže teď odborníci říkají něco jiného a to, o čem se mluví, může ve spoustě českých domácností skutečně změnit zavedené topné návyky.

Staré pravidlo, které dnes zastaralo

Pravidlo 19 °C nevzniklo náhodou: během ropné krize v 70. letech se všechno točilo kolem úspor energie. Tehdy byla tepelná izolace bytů slabá, topné systémy méně účinné a životní styl lidí úplně jiný. Cílem nebylo pohodlí, ale přežití a šetření.

Od té doby se svět výrazně změnil. Moderní budovy dostaly lepší izolaci, objevily se moderní kotle, podlahové topení i termostaty. Podle energetických odborníků nebylo 19 stupňů nikdy o komfortu, šlo jen o ekonomický kompromis. V Česku je to dobře vidět na kontrastu mezi novým bydlením s kvalitními okny a zateplením a starším fondem, kde hodně záleží na stavu fasády, stoupaček a na tom, jak rovnoměrně celý dům teplo „udrží“. V nových podmínkách univerzální číslo hůř funguje jako „pravidlo pro všechny“.

Řekli to naplno: 20 stupňů je nová základní hodnota

Odborníci se dnes shodují, že ideální teplota pro obývací pokoje a hlavní obytné zóny je spíše 20 °C. Rozdíl jednoho stupně vypadá jako maličkost, ale v běžném životě je účinek znatelný. Při 19 stupních mnoho lidí neustále cítí lehký chlad, což z dlouhodobého hlediska není jen nepříjemné, ale nemusí to být ani nejlepší pro pohodu.

Podle výzkumů si tělo při 20 stupních snadněji udržuje optimální teplotu, zejména při sedavých činnostech, jako je čtení nebo sledování televize. Navíc se snižuje riziko kondenzace a vzniku plísní, což v Česku zní obzvlášť prakticky: v některých bytech v zimě „pláčou“ okna a v rozích nebo za skříněmi se může objevit vlhkost, zvlášť když se větrá nepravidelně nebo když se byt špatně vyhřívá.

Záleží na tom, o jakou místnost jde

Největší změna není ani tak v posunu o jeden stupeň, ale v novém přístupu. Podle odborníků je čas definitivně se rozloučit s představou, že v celém bytě musí být stejná teplota. Každá místnost má svůj ideální teplotní režim a dobře to odpovídá českému zvyku zónovat bydlení: někde trávíme hodně času a jinde jsme jen „na průchod“.

V obývacím pokoji a v nejvíce používaných zónách se doporučuje 20 °C. V ložnici je naopak nižší teplota výhodná: 16–18 °C podporuje hluboký, regenerační spánek. Koupelna je výjimka, zde je ideálních 22 stupňů, aby tělo po sprše nezažilo teplotní šok. V předsíních a na chodbách často stačí i 17 °C, což odpovídá českým bytům, kde je chodba často oddělená a nevyžaduje stejné vytápění jako obývací část.

Úspora jinak, než jsme si dřív mysleli

Mnoho lidí se bojí, že vyšší teplota automaticky znamená vyšší účet. V Česku je to pochopitelná obava: ceny energií a téma úspor jsou už dlouho součástí každodenní reality a zvyk „raději si vzít svetr“ se u mnohých pevně usadil. Skutečnost je ale složitější. I když teoreticky může zvýšení o jeden stupeň zvednout spotřebu až o 7 %, správně nastavené vytápění s regulací po místnostech může celkově přinést úsporu 10–15 %.

Chytré termostaty a časované systémy topí přesně tam a tehdy, kde je to potřeba. Není přetopená ložnice ani zbytečně vytápěná chodba, je tu jen komfort a vědomé využívání energie. V českých domácnostech se to často dá zvládnout i jednodušeji, třeba základním nastavením termostatických hlavic na radiátorech a zvykem nedržet stejnou teplotu ve všech místnostech.

Po pádu starého pravidla přichází nová etapa

Éra dogmatu „19 stupňů“ končí. Podle odborníků dnes nejde o to, jak moc vydržíme chlad, ale o to, jak topit chytře, zdravě a úsporně s ohledem na konkrétní bydlení, zvyky a to, ve kterých místnostech skutečně žijeme. Kdo na tento přístup přejde, může bydlet pohodlněji a v delším horizontu se to může projevit i na výdajích.