Pelety už nejsou „stabilní“: co se stalo v zimě 2025–2026

Pelety, jejich dostupnost a ceny se staly nejžhavějším tématem topné sezóny 2025–2026. Mnoho lidí si nevytvořilo zásoby a skončilo to nutností nakupovat palivo do kotlů právě v době, kdy je nejdražší, tedy v zimě. Ačkoli zástupci peletářského odvětví v Česku tvrdí, že situace je pouze dočasná, zpráva přiložená k aktualizovanému Národnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu (KPEiK) na možnost takové krize upozorňovala již předem. Vysoké ceny pelet a jejich nedostatek ve skladech nejsou náhodou.

Pelety se v Česku i v dalších evropských zemích, například v Německu a Rakousku, staly mimořádně populární jak jako alternativa k tepelným čerpadlům, tak jako náhrada plynových kotlů nebo uhlí a štípaného dřeva, od nichž se postupně ustupuje kvůli regulacím Evropské unie. Právě kotle na pelety patří mezi nejčastěji podporovaná topná zařízení ve státních dotačních programech, vedle tepelných čerpadel a dříve také plynových kotlů.

Podle údajů státního registru zdrojů vytápění bylo v roce 2023 v Česku evidováno více než několik stovek tisíc kotlů na pelety a do roku 2026 jejich počet výrazně vzrostl. Tyto údaje uvádíme proto, abychom zdůraznili rozsah problému, s nímž se české domácnosti v topné sezóně 2025–2026 potýkají v důsledku prudkého růstu cen pelet.

Již na podzim roku 2025 se průměrná cena jedné tuny pelet v Česku pohybovala kolem 6–7 tisíc korun, přičemž v některých regionech dosahovala výrazně vyšších hodnot. Cena závisela na formě dodávky, zda šlo o pelety balené v pytlích nebo dodávané volně, a také na regionu, přičemž v blízkosti pil bývá palivo zpravidla levnější. Už tehdy odborníci upozorňovali, že palivo výrazně zdražilo. Ceny se nebezpečně přiblížily krizové úrovni z počátku desetiletí, tehdejší růst však byl krátkodobý a souvisel s výraznými geopolitickými otřesy.

Na začátku února 2026 se ceny přesahující 9–10 tisíc korun za tunu balených pelet staly běžným standardem, přičemž nejdražší nabídky tuto hranici výrazně překračují.

Extrémně vysoké ceny pelet a souběh několika problémů

Abychom pochopili, jak se trh dostal do současného stavu, je nutné nahlížet na situaci z několika úhlů. Jedním z nich jsou globální klimatické změny a stále složitější předvídání vývoje počasí.

Zima 2025–2026 byla mimořádně tuhá, přičemž silné mrazy přetrvávají nepřetržitě od konce prosince. To představuje odchylku od trendu posledních let, kdy zimy ve střední Evropě byly charakterizovány spíše slabšími sněhovými srážkami a teplotami kolem nuly, případně jen krátkodobými ochlazeními. Spotřebitelé si tak zvykli na relativně nízkou sezónní spotřebu paliva a elektřiny.

Domácnosti si odvykly vytvářet větší zásoby paliva na zimu a ve chvíli, kdy mrazy náhle zasáhly značnou část Evropy, mnoho lidí nebylo připraveno na tak intenzivní spotřebu zdrojů pro vytápění. Během krátké doby to vedlo k prudkému nárůstu poptávky, mimo jiné i po peletách. Ceny tuhých paliv jsou v zimním období tradičně vyšší, avšak při náhlém skokovém růstu poptávky vznikají nedostatky, které ceny dále zvyšují.

Dalším problémem se stal samotný nedostatek pelet ve skladech. Pelety se vyrábějí z dřevních zbytků, především pilin vznikajících při výrobě prken, desek a dalších výrobků dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu. Dostupnost pelet je proto úzce navázána na objemy zpracování dřeva na pilách, které jsou v zimním období nižší. To znamená, že výrobu nelze rychle navýšit tak, aby pokryla náhlý nárůst poptávky, a zároveň není snadné deficit rychle vyrovnat dovozem ze zahraničí.

Zástupci odvětví upozorňují, že v zimních měsících je získávání suroviny výrazně složitější, část pil dočasně přerušuje provoz a doprava pilin na delší vzdálenosti výrazně zvyšuje výrobní náklady.

Nedostatek dřevních zbytků v zimním období se promítá do jejich zdražení. Podle odhadů oborových analytiků se cena pilin během krátké doby téměř zdvojnásobila. Další náklady vznikají tím, že piliny z vlhkého dřeva je nutné energeticky náročně dosoušet, což dále zvyšuje výslednou cenu pelet.

Nelze opomenout ani tržní faktory, protože část výrobců a distributorů může ceny zvyšovat s ohledem na situaci na trhu, přičemž spotřebitelé, kteří potřebují topit, jsou nuceni palivo nakupovat bez ohledu na jeho cenu. Kontrolní orgány však v této fázi neinformovaly o systematických známkách cenové dohody a evidují pouze jednotlivé podněty. Právě prokázání takových porušení by bylo podmínkou případného zásahu státu.

Současná situace je však především výsledkem souběhu objektivních faktorů, nikoli pouze snahy o dosažení mimořádných zisků. Surovin pro výrobu dřevní biomasy je jednoduše nedostatek, což nevyhnutelně vede k růstu cen.

Je zároveň důležité zdůraznit, že obdobným problémům čelí nejen Česko, ale i další evropské státy, kde se ceny pelet rovněž pohybují na nejvyšších úrovních za poslední roky.

Česko jako země oplývající peletami? Ne nutně

Ve veřejných vystoupeních oborových organizací a sdružení výrobců a dodavatelů kotlů na pelety se opakovaně objevovalo tvrzení, že Česko disponuje značnými zásobami levné dřevní biomasy a že investice do peletového vytápění přináší dlouhodobou cenovou stabilitu. Realita je však složitější.

Česko skutečně patří mezi významnější producenty dřevních pelet v regionu, avšak zájem o tento typ paliva rostl rychleji než domácí výrobní kapacity. V některých topných sezónách již domácí spotřeba převýšila objem národní produkce. Dalším faktorem je skutečnost, že část pelet vyrobených v Česku směřuje na export do dalších zemí Evropské unie, kde je o toto palivo rovněž vysoký zájem.

K pokrytí domácího deficitu je proto nutné přistupovat k dovozu pelet ze sousedních zemí a z východní Evropy. V předchozích letech hrály významnou roli dodávky z východního směru, ty však byly po roce 2022 výrazně omezeny nebo zcela zastaveny z politických a sankčních důvodů.

Válka na Ukrajině a vysoké ceny pelet v Česku

V polovině desetiletí pocházela významná část pelet dovážených do Česka z Ukrajiny. V zimě 2025–2026 však již nebylo možné na tyto dodávky spoléhat kvůli zesíleným útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Omezená dostupnost elektrické energie nutí ukrajinské úřady upřednostňovat kritickou infrastrukturu a klíčová odvětví, což výrazně snižuje možnosti dřevozpracujícího průmyslu a výrobců pelet. Vývoz biomasy z Ukrajiny se tak stal výrazně omezeným.

Samostatnou otázkou zůstává kvalita biomasy. Odborníci již několik let upozorňují na existenci šedého trhu s peletami, tedy palivem nízké kvality, někdy s příměsmi, prodávaným bez odpovídající certifikace. Takové nabídky lze nalézt jak mezi dováženými, tak i domácími produkty.

V roce 2025 byly v Česku zpřísněny požadavky na kvalitu dřevní biomasy uváděné na trh. Tato opatření mají omezit šedý trh a jsou důležitá také z hlediska ochrany životního prostředí, protože pouze certifikované pelety jsou v rámci Evropské unie uznávány jako obnovitelný zdroj energie.

Česká biomasa na rozcestí

Válečné události na Ukrajině tak pouze prohloubily problém s dostupností pelet, avšak hlavní výzva má systémový charakter. V projektu aktualizovaného Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu se nachází analytická zpráva, která současný vývoj fakticky předpověděla. Dokument uvádí, že Česko nedisponuje dostatečným objemem udržitelné dřevní biomasy, aby bylo možné energetickou transformaci stavět převážně na tomto zdroji.

V podmínkách omezených domácích zásob se podniky i domácnosti, které vsázejí na biomasu, budou stále více spoléhat na dovoz. To znamená zapojení do globálního trhu s biomasou, který je vystaven cenovým výkyvům, silné konkurenci a geopolitickým rizikům.

Ačkoli aktualizace národního plánu proběhla později než v jiných státech EU, jasně vymezuje roli biomasy v energetické strategii země a měla by sloužit jako důležitý signál pro současné i budoucí uživatele kotlů na pelety, zejména na pozadí slibů o dlouhodobé stabilitě, které v posledních letech zaznívaly ve veřejném prostoru.

Kotle na pelety jako běžná technologie vytápění s jasnými limity

Zima 2025–2026 tyto sliby tvrdě prověřila. Masové rozšíření kotlů na pelety v Česku i dalších evropských zemích ukazuje, že současný cenový nárůst není jednorázovou anomálií a může se v dalších letech opakovat. Vysoká poptávka při omezených zdrojích a zranitelnosti dodavatelských řetězců činí z pelet méně předvídatelné palivo z dlouhodobého hlediska.

Účinnost kotlů na pelety je obtížné zpochybňovat, protože jde o dlouhodobě osvědčenou technologii. Každý vlastník nemovitosti si sám volí systém vytápění. V kontextu klimatických změn a častějších extrémních výkyvů počasí je však při rozhodování stále důležitější zohledňovat nejen pořizovací a provozní náklady, ale také odolnost vůči tržním a surovinovým výkyvům.

Podobnou zkušenost mají za sebou uživatelé plynových kotlů po roce 2022 a později také majitelé tepelných čerpadel v důsledku růstu cen elektřiny. Nyní se k nim přidávají i majitelé kotlů na pelety, kteří se nestihli zásobit palivem s předstihem.

Odpovědnost však nelze jednoduše přenášet na spotřebitele a situaci odbýt frázemi typu „tak funguje trh“. Slibovaná stabilita peletového vytápění byla z velké části postavena na mýtu o neomezeném potenciálu regionální biomasy. Za tato přehnaně optimistická očekávání dnes platí běžní uživatelé.