Opomíjené řešení vytápění: jak dobře fungují tepelná čerpadla vzduch–vzduch

Tepelná čerpadla mohou snadno vyjít na částky v řádu stovek tisíc korun. Jeden odborný tvůrce však představil překvapivě dostupnou alternativu.

Tepelná čerpadla vzduch–vzduch hrají v debatách o vytápění často jen vedlejší roli, přesto mohou být zejména ve starších domech zajímavou možností.

V jednom rodinném domě zajišťují dvě jednotky hlavní část vytápění a ohřívají především obytné a společenské místnosti. Doplňuje je tepelné čerpadlo na ohřev užitkové vody, zatímco starý olejový kotel zůstal jako záložní zdroj a pro několik menších místností. Spotřeba topného oleje tak klesla z přibližně 2 600 na pouhých 173 litrů ročně.

Místo jednorázové velké rekonstrukce probíhala modernizace postupně. Výsledkem jsou nižší náklady na vytápění, vyšší jistota dodávek tepla a proměna původního kotle z hlavního zdroje na nouzový systém. Tepelná čerpadla vzduch–vzduch se tak stala nosným pilířem moderního hybridního řešení.

Na tomto výkonu skutečně záleží

O tom, zda tepelná čerpadla vzduch–vzduch „dobře fungují“, rozhoduje především jejich výkon při nízkých teplotách. V praxi první instalace ve velkém obývacím pokoji – s papírovým výkonem 5,4 kW – selhávala už při venkovní teplotě kolem minus pěti stupňů. Teplota v místnosti nepřesáhla 17 °C, což je pro rodinný prostor zjevně málo.

Teprve výměna za jiný model, který při minus sedmi stupních reálně dodává zhruba 5,6 kW, přinesla zásadní změnu. Při minus deseti stupních dokáže spolehlivě vytopit obytný prostor o velikosti 65 m² na více než 20 °C.

Klíčová je tedy udávaná topná kapacita při typických minimálních teplotách ve vašem regionu. Právě zde bývají tepelná čerpadla vzduch–vzduch často podceňována nebo špatně dimenzována. Kdo sleduje pouze nominální výkon při mírných podmínkách, riskuje systém, který je v zimě poddimenzovaný nebo trvale pracuje na hraně možností. Při správném návrhu však dokážou udržet místnosti teplé i při dvouciferných mrazech a zároveň pracují výrazně efektivněji a ekologičtěji než olejové či plynové vytápění.

Data potvrzují silný výkon hybridního topného systému

Naměřená data z domu ukazují jasný obraz: tepelná čerpadla vzduch–vzduch pracují stabilně a efektivně i v zimním období. Účinnost (COP) při poklesu teplot klesá jen mírně a celkový elektrický příkon všech zařízení zůstává i v chladných dnech většinou pod dvěma kilowatty. Výrazné špičky zatížení jsou tedy spíše výjimkou.

To nejen snižuje náklady na vytápění, ale také odlehčuje elektrické síti. Fotovoltaický systém s bateriovým úložištěm pokrývá v ročním průměru přibližně třetinu energie potřebné na vytápění; v létě je ohřev vody prakticky plně zajištěn solární energií.

Příklad ukazuje, že tepelná čerpadla vzduch–vzduch jsou systematicky podceňovaným řešením vytápění. Ve starších budovách mohou představovat technicky i ekonomicky smysluplnou volbu – zejména pokud modernizaci provádíte postupně, ponecháte si stávající zdroj jako zálohu a dbáte na správné dimenzování pro nízké venkovní teploty.

Dodavatelé tepelných čerpadel podrobeni zkoušce: toto jsou výsledky

Testy poskytovatelů tepelných čerpadel ukazují, že rozdíly mezi jednotlivými řešeními mohou být výrazné – jak v účinnosti, tak v kvalitě servisu či celkových nákladech. Při výběru se proto vyplatí sledovat nejen cenu zařízení, ale i dlouhodobé provozní parametry a podporu výrobce.