Přeskočit na obsah
Od té doby, co uklízím boty „po japonsku“, vypadá moje předsíň třikrát větší (a metoda je opravdu jednoduchá)

Od té doby, co uklízím boty „po japonsku“, vypadá moje předsíň třikrát větší (a metoda je opravdu jednoduchá)

Míváte někdy pocit, že se stěny předsíně v českém bytě den ode dne nepatrně přibližují? Mezi objemnými zimními kabáty, šálami a řadami bot rozházených u vchodu se z tohoto průchozího místa rychle stane zdroj vizuálního napětí. Dlouho jsem byla přesvědčená, že jediným řešením je rekonstrukce nebo změna dispozice. Nakonec se ale ukázalo, že je to mnohem jednodušší: ne rozšiřovat stěny, ale změnit přístup. Inspirovala jsem se japonským systémem ukládání a úplně jsem změnila to, jak svou předsíň vnímám, a to bez oprav a bez velkých výdajů.

Myslela jsem si, že malá předsíň je nevyhnutelnost

Od té doby, co uklízím boty „po japonsku“, vypadá moje předsíň třikrát větší (a metoda je opravdu jednoduchá)

Roky moje předsíň připomínala překážkovou dráhu. V rodině s dětmi to působilo jako normální stav: tenisky, zimní boty, pantofle, všechno leželo hned u prahu. Myslela jsem si, že problém je v samotné velikosti prostoru. Když jsem se ale začala víc zajímat o organizaci interiéru, došla jsem k jednoduché věci: přeplněná podlaha doslova „ukrajuje“ pocit prostoru.

Jeden pár bot zabere zhruba 30 cm na délku. Vynásobte to počtem členů domácnosti a velmi rychle získáte celou „zabranou“ zónu u vstupu. Když není vidět podlaha, místnost okamžitě působí stísněně a těžce. Není to jen fyzický, ale i psychologický efekt, protože nepořádek na zemi vytváří dojem, že se nemáte kam hnout.

Typické botníky, které se často prodávají v evropských obchodech s nábytkem, bývají nízké a poměrně hluboké. Umožní boty uskladnit, ale prostor vizuálně neodlehčí. A tehdy mi došlo, že nejde jen o to věci schovat, ale především odstranit vizuální chaos.

Princip genkanu: pořádek u vchodu jako hranice mezi ulicí a domovem

Od té doby, co uklízím boty „po japonsku“, vypadá moje předsíň třikrát větší (a metoda je opravdu jednoduchá)

V Japonsku je předsíň zvláštní prostor zvaný genkan. Je to hranice mezi vnějším světem a domovem. Boty se tam nehromadí v kupách, ale ukládají se do uzavřené skříňky, která má co nejmenší hloubku. Tenhle přístup mi připadal velmi logický, a tak jsem ho zkusila doma přizpůsobit podmínkám českého bytu.

Sázka na vertikálu

První změna byla přestat přemýšlet do šířky a začít využívat výšku. Úzké, vysoké a uzavřené botníkové skříně působí lehčeji a uvolňují podlahu. Vyměnila jsem objemnou lavici na boty za kompaktní vertikální moduly se sklopnými dvířky, a díky tomu se i malá předsíň vejde do běžného rytmu domácnosti bez toho, aby boty zůstávaly na zemi.

Výsledek mě překvapil: i skromný prostor dokáže pojmout až kolem desítky párů bot, aniž by jediný pár stál na podlaze. Jakmile je vidět souvislá plocha podlahy, prostor automaticky působí větší a světlejší, protože oko vnímá kontinuitu a ne přerušení překážkami.

Pravidlo dvou párů

Zavedla jsem jednoduché pravidlo: na očích zůstane jen to, co se používá dnes, a maximálně jeden další pár pro hosty. Všechno ostatní se uklidí do skříňky. Nebylo to snadné, ale právě tato vizuální disciplína změnila atmosféru nejvíc, protože předsíň přestala fungovat jako sklad a znovu se stala místem, které vás klidně přivítá.

Sezonní rotace

Také jsem přestala skladovat všechny boty na jednom místě. Proč mít po ruce letní sandály v zimě v Praze nebo Brně? Boty mimo sezonu vyčistím a uklidím do krabic, které dávám na horní police ve skříních nebo pod postel. Tím se výrazně sníží množství věcí v předsíni, a když je méně věcí, je jednoduše víc vzduchu.

Výsledek: prostor a klid

Po zavedení těchto principů začala předsíň vypadat světleji a prostorněji. I v malém bytě se změna projeví okamžitě, protože se promění celkový dojem a pohyb po prostoru je plynulejší. Pokud chcete podobného efektu dosáhnout bez velkých investic, můžete využít několik jednoduchých kroků, které se dají snadno přizpůsobit různým dispozicím.

  • Vybírat úzké botníky s hloubkou přibližně 18–20 cm.
  • Využít prostor za dveřmi pro závěsné organizéry.
  • Vizuálně oddělit vstupní zónu malým koberečkem, aby bylo jasné, kde končí ulice a začíná domov.

Je překvapivé, jak jednoduchá změna návyků dokáže proměnit to, jak prostor vnímáme. Takový přístup nevyžaduje velké výdaje, ale přináší citelný výsledek. Nakonec totiž komfort v interiéru neurčuje množství věcí, ale volný prostor, který se vám podaří vytvořit.

Přihlaste se k odběru kanálu