Na sociálních sítích šokuje extrémní účet za vytápění domu v Česku: „V zimě mají solární elektrárny skoro nulový přínos“

Na sociálních sítích se v posledních týdnech objevují příspěvky lidí, kteří zveřejňují mimořádně vysoké účty za vytápění rodinných domů v Česku. Mnozí z nich investovali do moderních technologií – solárních elektráren, tepelných čerpadel nebo zateplení – a přesto byli výslednými částkami nepříjemně zaskočeni.

Majitel jednoho z domů popsal, že v objektu podobné velikosti zkoušeli výrazně šetřit a udržovali teplotu pouze kolem 12 °C. „I tak jsme za měsíc zaplatili přibližně 43 000 CZK. Kdybychom topili běžně na 21–22 stupňů, účet by byl klidně o dalších 20–25 000 CZK vyšší,“ uvedl.

Podle něj se tak ukazuje, že samotné šetření teplotou nemusí vést k zásadní úspoře, pokud je dům vytápěn elektřinou v období silných mrazů.

Moderní technologie nezaručují nízké náklady

Dům, za který přišel účet přes 65 000 CZK, je zateplený, vybavený rekuperačním větráním a podlahovým vytápěním. Hlavním zdrojem tepla je tepelné čerpadlo typu vzduch–voda. Podobně je na tom i další srovnatelný objekt, rovněž zateplený a osazený novým topným systémem.

Majitel upozorňuje, že tepelná čerpadla fungují nejefektivněji do zhruba −5 °C. Jakmile teploty klesnou níže, systém automaticky zapíná elektrický dohřev, který spotřebuje výrazně více energie.

V praxi to znamená, že spotřeba elektřiny může být v mrazivých týdnech dvakrát až čtyřikrát vyšší než při mírné zimě. To se okamžitě projeví na měsíčním vyúčtování, zejména u větších domů.

Domácnost zároveň využívá vyrovnání výroby a spotřeby elektřiny ze solární elektrárny, ale bez bateriového úložiště. Právě absence akumulace se v zimních měsících ukazuje jako zásadní slabina celého systému.

Solární panely v zimě vyrábějí minimum energie

Majitelé domů se shodují, že bez baterií mají solární elektrárny v zimě jen velmi omezený přínos.

Na střechách mají instalováno několik solárních systémů s celkovým výkonem v řádu stovek kilowattů. V lednu však dohromady vyrobily pouze okolo 200 kWh, zatímco celková spotřeba domu přesáhla 8 000 kWh.

„Těch pár stovek kilowatthodin v zimě prakticky nic neřeší. Spotřeba tepelného čerpadla je několikanásobně vyšší. Bez akumulace je hodnota solárních panelů v zimě téměř nulová,“ vysvětluje.

Ještě na začátku topné sezóny se měsíční náklady na elektřinu pohybovaly kolem 27 000 CZK. Během mrazivých týdnů se však částka více než zdvojnásobila, a to i přes snahu o omezení spotřeby.

Proč jsou letos účty za vytápění v Česku tak vysoké

Někteří majitelé zvažovali i jiné varianty vytápění, například geotermální systémy. Ty mohou být dlouhodobě levnější na provoz, ale běžné řešení je vhodné spíše pro domy do 200 m². U větších objektů je nutné hlubinné geotermální vytápění, jehož pořizovací cena se v Česku pohybuje přibližně mezi 1–1,25 milionu CZK.

Podle energetických odborníků jsou letošní vysoké účty výsledkem kombinace několika faktorů: chladnější zimy, vyšší spotřeby elektřiny, omezeného výkonu solárních elektráren v zimě a obecně vyšších cen energií.

Důležitou roli hraje také fakt, že velká část domácností přešla na elektrické vytápění bez dostatečné akumulace. V mrazivých obdobích pak dochází k prudkému nárůstu odběru elektřiny právě ve chvíli, kdy je výroba z obnovitelných zdrojů nejslabší.

Orientační výpočty ukazují, že v novostavbě o ploše 60 m² se může zimní účet za vytápění pohybovat kolem 1 700 CZK. V rekonstruovaných starších domech to bývá zhruba 2 700 CZK, v nerekonstruovaných objektech i přes 4 500 CZK. U větších rodinných domů s tepelnými čerpadly však mohou být částky násobně vyšší.