Kolik teď stojí vytápění v rodinných domech mimo město Majitelé sdílejí lednová čísla

Chladný leden byl pro mnoho lidí nečekaně drahý. Po několika mírnějších zimách si řada domácností zvykla na teploty „kolem nuly“, jenže tentokrát spotřeba plynu, elektřiny i pelet citelně vzrostla a je to hned vidět na účtech. Majitelé domů a celoročně využívaných rekreačních objektů (chata, rekreační dům) říkají, že platby se zvedly téměř všem, ale finančně nejtěžší je to pro ty, kteří mají bydlení v chatařských oblastech a zahrádkářských koloniích. Právě tam bývá často omezený příkon a ne vždy jsou dostupné nejvýhodnější tarify.

Níže uvádíme příklady lednových účtů a parametry domů (plocha, typ vytápění, spotřeba paliva), aby se to dalo lépe porovnat. Čísla jsou uvedena v Kč a jde o konkrétní zkušenosti majitelů.

Vytápění plynem částka nezáleží jen na kotli ale i na tarifu a zateplení

Jeden majitel bydlí v dřevostavbě a vytápěná plocha je 126 m². Za leden za vytápění zaplatil zhruba 3 200 Kč. Dům je moderní a topí se plynovým kotlem, jenže je tu důležitý detail: na objekt se vztahuje méně výhodný způsob účtování, takže kubík plynu vychází znatelně dráž než za standardních podmínek. Spotřeba za měsíc byla přibližně 783 m³. Při výhodnějším tarifu by za stejný objem vyšla částka zhruba na polovinu.

Druhý příklad je dům a menší sauna vytápěné dvouokruhovým plynovým kotlem. Vytápěná plocha je 133 m² v domě plus 20 m² v sauně. V lednu se spotřebovalo asi 550 m³ plynu a k úhradě to vyšlo přibližně na 850 Kč. Majitel zdůrazňuje, že dům má minimální tepelné ztráty díky zateplení, tedy silné stěny, dodatečnou izolaci, zateplenou podlahu a velkou vrstvu izolace na střeše. V mrazech se to rychle promění v úsporu.

Další rodina bydlí ve dvoupodlažním domě o ploše 180 m² (dům není nový, stěny z tvárnic s cihlovým obkladem) a topí plynem. Lednový účet za vytápění vyšel přibližně na 1 800 Kč, což majitelé považují za typickou zimní zátěž při této ploše a režimu vytápění.

Ještě jeden příklad u plynu je dům 160 m² s kondenzačním kotlem, který se obvykle volí jako úspornější varianta. Podle zimní spotřeby za dva měsíce vychází zhruba 467 m³ plynu za měsíc, tedy přibližně 1 000 Kč měsíčně za jejich podmínek. V domě drží teplotu 23–24 °C a stěny jsou navíc zateplené, takže komfort není na úkor výdajů.

Pouze elektřina pohodlné řešení ale v mrazech spotřeba rychle roste

Jedná se o rámový dům s panoramatickým prosklením a celkovou plochou 105 m². Dům je dobře zateplený a má energeticky úsporná okna, vytápění je řešeno jen elektřinou pomocí podlahového topení. V lednu spotřeba vzrostla o +500 kWh oproti prosinci.

Celková lednová spotřeba byla přibližně 2 000 kWh a k úhradě to vyšlo asi na 1 600 Kč. Mrazy tak přidaly zhruba +400 Kč k běžnému zimnímu rozpočtu, a to jen kvůli vyšší spotřebě elektřiny v chladnějších dnech.

Pelety a kombinovaná kotelna v silném chladu je spotřeba znatelně vyšší

Další příklad je nový dům o ploše 190 m² (zděný se zateplenou fasádou), kde je systém kombinovaný. V kotelně jsou tři zdroje tepla: tepelné čerpadlo, peletový kotel a elektrokotel. Automatika je nastavená tak, že tepelné čerpadlo pracuje zhruba do −5 °C a při nižších teplotách se zapíná peletový kotel, protože v silných mrazech to bývá stabilnější a často i výhodnější.

Za leden se spotřebovalo asi 1,2 tuny pelet, finančně to vyšlo přibližně na 2 600 Kč. Majitelé zmiňují, že v mírnějších zimách bývá spotřeba viditelně nižší, protože právě chladné periody dokážou odběr paliva rychle zvednout.

Tepelné čerpadlo v chatařských oblastech úspornější než elektrokotel ale v mrazech klesá účinnost

Mnoho majitelů domů v chatařských oblastech volí tepelné čerpadlo typu vzduch–voda. Důvod je jednoduchý: oproti elektrokotlům má výhodu v tom, že na 1 kWh elektřiny vyrobí několik kWh tepla. Je to důležité hlavně tam, kde je omezený příkon a „přidat kilowatty“ nejde rychle nebo jednoduše.

Příklad: dobře zateplený dům 220 m² s celoročním bydlením. Za leden se na vytápění tepelným čerpadlem spotřebovalo asi 3 000 kWh. Při méně výhodném tarifu to znamenalo účet přibližně 6 000 Kč za měsíc.

Majitelé zároveň upozorňují na důležitou věc: v silných mrazech účinnost čerpadla klesá, takže na stejnou spotřebu elektřiny dodá méně tepla než v mírnější zimě. I tak zůstává vůči elektrokotli zpravidla minimálně dvakrát výhodnější, jenže při dražším tarifu je výsledná částka stále vysoká. Při výhodnějším tarifu by za stejnou spotřebu mohl účet vyjít přibližně na 2 400 Kč.

Proč už záložní zdroj tepla není jen možnost

Tato zima ukázala, že v kotelně je užitečné mít více zdrojů tepla. V jednom případě se při silném mrazu tepelné čerpadlo vypnulo a aby systém nezamrzl, bylo nutné rychle připojit elektrokotel. Poté trvalo několik dní, než se v domě znovu stabilizovala příjemná teplota, protože při velkém ochlazení se dům vytápí zpět pomaleji.

Další problém, který se často objevuje právě v chatařských lokalitách, je limit příkonu ze sítě, například maximálně 6 kW na celý objekt. V takové situaci majitelům doporučují promyslet doplňkový zdroj tepla na špičkové mrazy, tedy kotel na dřevo nebo pelety, případně krb, aby domácnost nebyla závislá jen na jedné technologii.