Jeden hrnek pod strom a třešně jsou větší než meruňky sladké jako med bez kyselosti

Každý zahrádkář ví, že bohaté kvetení třešně ještě neznamená stejně štědrou úrodu. Často se stává, že bobule dozrají drobné a kyselé, zejména když stromu na jaře chybí výživa. Situaci přitom může zlepšit jediná správně zvolená jarní dávka hnojiva, která nastaví tón celé sezóně a přímo ovlivní velikost i sladkost plodů.

V českých zahradách a na zahrádkách je tento problém také dobře známý. Po chladnějším jaru nebo na chudší půdě může třešeň krásně kvést, ale plody pak dopadnou spíše „tak nějak“. Nejčastěji je to vidět na lehkých písčitých půdách a tam, kde je zemina vyčerpaná dlouhodobou výsadbou bez pravidelného přidávání organické hmoty.

Proč je důležité přihnojovat právě na jaře

Klíčový okamžik pro přihnojení peckovin je fáze tvorby poupat a vznik prvních plůdků. V tomto období strom naléhavě potřebuje draslík a fosfor pro vytvoření kvalitních plodů a zároveň organickou hmotu, která zlepšuje strukturu půdy a pomáhá kořenům získávat živiny rovnoměrně. V českém klimatu to často spadá do období, kdy jsou noci ještě chladné a půda nebývá plně „rozjetá“ svou aktivitou, takže jemné, ale výživné přihnojení funguje obzvlášť dobře.

Osvědčená přírodní kombinace

Nejčastěji se doporučuje jednoduché přírodní spojení: dřevěný popel a vyzrálý humus. Popel je zdrojem snadno využitelného draslíku, fosforu i celého spektra mikroprvků. Zároveň snižuje kyselost půdy a může přímo ovlivnit cukernatost plodů. Humus působí jako silné organické hnojivo s dlouhodobým účinkem, obohacuje půdu o humusové látky a podporuje stabilní výživu kořenů.

V Česku jsou tyto složky obvykle snadno dostupné. Popel se bere z krbu nebo kamen, pokud se pálilo čisté dřevo bez nátěrů a impregnací, a humus nebo dobře vyzrálý kompost mívají k dispozici ti, kdo na zahradě vedou kompostér.

Postup který se osvědčuje v praxi

Do kruhu pod korunou stromu rovnoměrně zapracujte přibližně 3 kg humusu a asi 200 g popela. Směs jemně zapravte do vrchní vrstvy půdy a poté důkladně zalijte. Na menších českých zahrádkách se to dobře dělá po obvodu v určité vzdálenosti od kmene, kde se nachází většina jemných sacích kořenů.

Jak dávkování upravit podle půdy

Na lehkých písčitých půdách je obvykle potřeba více organické hmoty, protože takové půdy hůře drží živiny, takže dávku humusu lze klidně zdvojnásobit. Na těžších jílovitých půdách naopak často stačí standardní varianta, aby se zemina zbytečně nepřetížila a nebyla příliš hutná. To se hodí zejména v některých oblastech Česka, kde se vyskytují těžké „lepivé“ půdy a tam je lepší postupovat opatrně a bez přehnaných dávek.

Co zahrádkáři nejčastěji pozorují

Podle zkušeností mnoha majitelů zahrad po takovém jarním přihnojení strom lépe „udrží“ úrodu. Plodů bývá znatelně více a chuť se posune od výrazné kyselosti k plnějšímu, sladšímu projevu. Často se tento typ přihnojení nedělá každý rok, ale jednou za dva roky, zvlášť pokud se zároveň průběžně doplňuje kompost a hlídá se zálivka v období nalévání plodů.