Je pravda, že čím chladnější zima, tím méně škůdců v létě

Silné mrazy v zimě často vzbuzují naději na klidnější léto bez klíšťat a dalšího obtížného hmyzu. Odborníci ale tuto představu mírní: chlad sice může některé škůdce omezit, rozhodně však není zárukou léta bez nich.

Mírná zima naopak mnoha druhům nahrává. Více jedinců i vývojových stádií přežije, aktivita začíná dříve a populace mají lepší start. To je hlavní argument, na který upozorňují i odborníci na hubení škůdců ve svých hodnoceních.

Proč mráz sám o sobě problém neřeší

Opačný závěr ale neplatí. Výrazně nižší výskyt škůdců automaticky nevzniká jen proto, že bylo několik týdnů chladno. Mnoho druhů přezimuje v chráněných úkrytech, přizpůsobuje se podmínkám nebo přečkává zimu ve formě vajíček a larev na místech, kam mráz sotva dosáhne.

Odborné instituce to shrnují poměrně jasně: studené zimy škůdce nespolehlivě neomezují, spíše jejich vývoj tlumí střídání mrazivých a mírnějších období.

Často je proto klíčové hlavně jaro – jak rychle se oteplí, jak brzy začne vegetační sezóna a jak suché nebo vlhké léto následuje. Právě tyto faktory na konci rozhodují o tom, zda populace škůdců vzrostou, nebo zůstanou nízké.

Klíšťata a kůrovec ukazují realitu v praxi

Klíšťata jsou typickým příkladem toho, že „zima“ neznamená automaticky „méně“. Ukrývají se v listí a dalších chráněných vrstvách, kde je navíc může izolovat sněhová pokrývka. Aby došlo k výraznému omezení, jsou zapotřebí dlouhé a opravdu silné mrazy – několik mrazivých nocí nestačí.

Při mírném počasí se navíc mohou klíšťata a s nimi i některé infekce ojediněle vyskytovat dokonce i v zimních měsících.

Podobně složitá je situace u kůrovce. Mnohá jeho vývojová stádia jsou překvapivě odolná vůči chladu a dokážou přežít i silnější mrazy díky přirozenému „ochrannému mechanismu“. Zároveň se mohou v teplejších zimních obdobích dále vyvíjet, což jim usnadňuje start do jara.

V praxi se proto jako účinnější než spoléhání na počasí ukazuje důsledné hospodaření. „Čistý start po zimě“, tedy včasné zpracování napadeného dřeva, může výrazně snížit počáteční potenciál kůrovcové populace. Studená zima tak může pomoci jen částečně, nikoli však rozhodnout sama o sobě.