Nezbavujte se hliněných hrudek, které se objevují na vašem trávníku: vaše zahrada je zdravá!

Turikuly jsou výkaly žížal, které se pro majitele rodinných domů a zahrad, usilující o dokonale rovný trávník, často stávají skutečnou bolestí hlavy. I když lze jejich estetický dopad omezit, je mimořádně důležité je zachovat, protože jde o vynikající přírodní hnojivo.

Turikuly jsou malé hliněné kopečky, které se objevují na povrchu trávníku, a ve skutečnosti jsou pro zahradu velmi užitečné. V hovorové řeči se jim někdy říká „tortilony“: jde o výměšky žížal (žížal zahradních), které se dostávají na povrch z podzemních chodbiček vyhloubených v půdě.

Často dráždí milovníky dokonale zeleného a rovnoměrného trávníku, což je typické zejména pro pečlivě udržované pozemky u rodinných domů a na předměstích. Z estetického hlediska mohou tyto hliněné kupky působit neupraveně, ve skutečnosti však zahradě přinášejí velký užitek.

Jak omezit výskyt turikul na trávníku?

Kromě toho, že činí povrch půdy mírně hrbolatý a nerovný, jsou turikuly obzvlášť viditelné, pokud je trávník sečen příliš nakrátko, což je praxe poměrně rozšířená mezi těmi, kdo usilují o „dokonalý“ vzhled pozemku. Někteří majitelé jdou ještě dál a snaží se žížaly hubit chemickými prostředky, což v důsledku výrazně zhoršuje kvalitu půdy.

Aby bylo turikul méně a byly menší, doporučuje se půdu odlehčit přisypáním kvalitního substrátu nebo písčitohlinité směsi, což současně zlepší její strukturu i provzdušnění. Zároveň je vhodné vyhnout se příliš časté zálivce trávníku: ve vlhkém prostředí se turikuly objevují aktivněji, protože žížaly jsou nuceny vystupovat blíže k povrchu, aby mohly dýchat.

Pokud vám tyto kopečky způsobují výrazný diskomfort, můžete je opatrně rozhrnout hráběmi nebo kartáčem na trávník, případně je po oschnutí jednoduše sesbírat ručně.

Jak využít turikuly jako přírodní hnojivo?

Vermikompost, tedy kompost vznikající z výkalů žížal, je považován za jedno z nejlepších organických hnojiv a je широко využíván v ekologickém zahradničení. Ačkoli turikuly ne vždy lahodí oku, obsahují 2–11krát více minerálních látek (dusíku, fosforu, vápníku, draslíku, hořčíku a dalších) než okolní půda, a proto představují cenný přírodní zdroj živin pro rostliny.

Při přijímání potravy žížala zároveň obohacuje půdu o klíčové živiny obsažené ve svých výměšcích. Kromě kypření země přirozeně zvyšuje její úrodnost a podporuje růst rostlin, takže není potřeba dělat nic zvláštního, protože proces probíhá sám.

Tato organická hmota je navíc bohatá na mikroorganismy, které zlepšují strukturu a odvodnění půdy, což je obzvlášť důležité na pozemcích s těžšími nebo jílovitými půdami. Nakonec stojí za zmínku, že vermikompost získaný z těchto výměšků je považován za jedno z nejlepších „zelených“ hnojiv, a je tedy dobrým důvodem si to dvakrát rozmyslet, než se budete snažit turikul zbavit.