Je to účinnější než bělidlo, ale skoro nikdo o tom neví… Použití „tohohle“ doma úplně odstraní plíseň v koupelně

Pokud je v domácím úklidu místo, které bývá nejčastěji nejtěžší, je to jednoznačně koupelna. Kvůli vlhkému prostředí se tu snadno hromadí plíseň a vodní kámen a skvrny ve spárách (ve spárovací hmotě) se někdy špatně odstraňují i bělidlem. Obzvlášť v koupelně se slabým větráním: po sprše se může plíseň začít množit už za 6–12 hodin. V českých bytech a domech je to velmi známé: malá koupelna, teplá podlaha, časté sušení ručníků uvnitř a ne vždy ideální cirkulace vzduchu rychle vytvářejí „ideální podmínky“ pro plíseň.

Běžné chemické prostředky často fungují rychle, ale mají nevýhody: výrazný zápach a podráždění kůže. Navíc může být nebezpečné míchat bělidlo s jinými přípravky kvůli uvolňování chlorového plynu. V Česku na to často upozorňují i domácí doporučení: raději nezkoušet kombinace „od oka“, zvlášť v malém prostoru bez pořádného větrání.

Jako alternativa se uvádí domácí čisticí roztok ze tří složek: silného alkoholu, šamponu a perkarbonátu sodného. Každá z nich působí jinak: jedna pomáhá tlumit růst mikroorganismů, druhá zajišťuje emulgaci nečistot a třetí má bělící a deodorizační účinek. Výsledkem je, že koupelnu lze vyčistit bez „tvrdé“ chemie. V českém kontextu to působí docela běžně: silný alkohol mívá řada domácností „na domácí likéry nebo pro návštěvy“, šampon je vždy po ruce a perkarbonát sodný se často kupuje v drogerii jako prostředek na praní i úklid.

Jak tři složky pomáhají odstraňovat plíseň

Alkohol v silném nápoji při takové koncentraci nemusí nutně bakterie úplně zničit, ale může být užitečný pro potlačení růstu mikroorganismů. Díky své těkavosti také pomáhá „uvolnit“ mastný film a usnadňuje čištění.

Povrchově aktivní látky v šamponu mají zároveň „vodní“ i „tukovou“ část. Díky tomu pomáhají rozbíjet a smývat nečistoty: usazeniny na stěnách a površích se promísí s vodou a snáz se uvolní.

Klíčovou složkou je perkarbonát sodný. Ve vodě se rozkládá na peroxid vodíku a uhličitan sodný a uvolňuje aktivní kyslík. Aktivní kyslík oxiduje plíseň a bakterie, přispívá k jejich rozkladu, zároveň bělí skvrny a snižuje zápach. Zároveň se uvádí, že perkarbonát se špatně rozpouští ve studené vodě, proto se pro dobrý účinek doporučuje úplné rozpuštění v teplé vodě kolem 60 °C. V Česku se tato složka často prodává pod názvem perkarbonát sodný a běžně se používá jako „kyslíkové bělidlo“ na prádlo i úklid.

Jak roztok připravit a v jakém pořadí čistit koupelnu

1. Nalijte do nádoby 3 litry teplé vody a přidejte půl sklenice perkarbonátu sodného.
2. Míchejte 5–10 minut, dokud se granule úplně nerozpustí. Pokud granule zůstanou, účinek může být nerovnoměrný.
3. Jakmile bude voda čirá, přidejte šampon a promíchejte, dokud nebude pěna bohatá.
4. Poté pomalu přilijte zhruba polovinu láhve silného alkoholu a promíchejte.

Hotový roztok se nanáší rovnoměrně na stěny, podlahu a spáry pomocí rozprašovače nebo štětce. Poté se nechá působit 30 minut až 2 hodiny podle míry znečištění: s časem účinek aktivního kyslíku zesiluje. Pro české koupelny je to obzvlášť relevantní ve sprchovém koutě, kolem vany a ve spárách u podlahy, kde se vlhkost drží nejdéle.

Po době působení se doporučuje koupelnu opláchnout studenou vodou. Uvádí se, že při použití horké vody mohou zbytky směsi zanechat stopy. Nakonec se voda stáhne stěrkou nebo suchým hadříkem a zapne se větrání na 40–60 minut, aby vlhkost klesla přibližně na 50–60 %. Pokud je v koupelně ventilátor, často se nechává běžet déle, zvlášť v zimě, kdy se okno otevírá méně.

Úspora a bezpečné používání

Hlavní výhodou má být úspornost: tyto složky mohou vystačit na několik úklidů a v přepočtu vychází levněji než bělidlo nebo specializované prostředky. Zdůrazňuje se také, že roztok nemá typický ostrý „chemický“ zápach a riziko uvolňování chlorového plynu, jako při nebezpečném míchání bělidla s jinými přípravky, se zde nepopisuje.

Zároveň se uvádějí i bezpečnostní doporučení. Granule perkarbonátu sodného mohou dráždit pokožku, proto se doporučuje pracovat v gumových rukavicích. Mramorové nebo přírodní kamenné povrchy může perkarbonát poškodit, proto se radí nejprve otestovat na malé ploše. Silikonové části se doporučuje nedrhnout agresivně, aby se předešlo praskání nebo odlupování. Dále se doporučuje vyhnout se použití v blízkosti dřevěného nábytku. V českém kontextu je to důležité například u koupelen s dřevěnou deskou pod umyvadlem nebo s prvky z přírodního kamene.

Jak předcházet vzniku plísně

Aby efekt vydržel, doporučuje se úklid provádět pravidelně, ne jednorázově. Uvádí se, že při udržovacím čištění jednou týdně nebo jednou za 3–5 dní se plíseň snáz odstraní dřív, než se „zakoření“.

Po sprše se doporučuje stáhnout vodu ze stěn a podlahy stěrkou a rychle vysušit prostor větráním. Zdůrazňuje se, že i 6–12 hodin vlhkosti stačí k vytvoření podmínek pro množení plísní, proto je rychlé vyschnutí klíčové. V Česku se to často řeší jednoduchým zvykem: rychlá stěrka po sprše a zapnutý ventilátor, zejména v domech, kde je koupelna bez okna.

Pokud větrání chybí, doporučuje se větrat přirozeně, ale hlídat, aby vlhkost nestoupala nad 60 %. Zároveň se uvádí, že roztok je nejlepší připravit těsně před použitím, protože perkarbonát se časem rozkládá a ztrácí účinnost.