Požární hlásiče jsou nainstalovány špatně – expert svazu správců domů: „Řekli, že se jim nechce vrtat další díry“

Odborníci na požární bezpečnost a správu bytových domů upozorňují, že část požárních hlásičů na chodbách a v bytech je nainstalována nesprávně. Stále častěji je odpovědnost za instalaci a údržbu těchto zařízení přenášena na správce domů a společenství vlastníků.

Požární hlásič se doporučuje instalovat na strop, v minimální vzdálenosti půl metru od zdi. Podle odborníků je v některých, poměrně vzácných případech možné zařízení připevnit na stěnu, ale jde spíše o výjimky spojené se specifickým dispozičním řešením nebo konkrétním typem hlásiče.

Zástupce požárně-záchranné služby popisuje, že se stále častěji setkává s hlásiči připevněnými přímo na stěnu. „To není vhodné místo pro požární hlásič. Hlásič by měl být na stropě, aby správně fungoval,“ zdůrazňuje.

Podle experta sice existují výjimky, ale speciální typy bytů a modely hlásičů, které podle návodu vyžadují výhradně nástěnnou montáž, jsou velice vzácné.

Jsou provedeny chybné instalace

Dříve nebylo v místních pravidlech a doporučeních požární bezpečnosti vždy detailně vysvětleno, kam přesně by se měl hlásič umístit. V mnoha zemích dnes nové předpisy jasně stanovují místo instalace – na strop, s odstupem od stěny. Na tuto skutečnost upozorňují profesní organizace, které se zabývají požární bezpečností.

Odborníci zdůrazňují, že správné umístění bývá téměř vždy uvedeno v návodu k samotnému zařízení. Při hromadných instalacích v domech se však tento bod často přehlíží – zejména tehdy, když montér jednoduše zopakuje původní místo bez toho, aby se blíže zabýval požadavky.

Podle expertů je na trhu jen minimum modelů určených výhradně k montáži na stěnu. Teoreticky mohou taková zařízení existovat, ale v běžných obchodech se prakticky nevyskytují.

Ne do rohu a ne nad dveře

Prostor nad dveřmi se často může zdát jako „praktické“ místo – hlásič tam nepřekáží ve výhledu a snadno se k němu přivede kabel nebo připevní základna. Je také lákavé přišroubovat zařízení jednoduše na stěnu. Z hlediska bezpečnosti to však není ideální varianta.

Odborníci vysvětlují, že vše souvisí s tím, jak se kouř v místnosti šíří. V rozích a v blízkosti dveřních otvorů se proudění vzduchu chová jinak a hlásič může zareagovat později, než by měl. „Požární hlásič by měl zareagovat co nejdříve. Proto rohy a dveře nejsou zdaleka optimálními místy,“ říkají experti.

Velkou roli hraje také tvar místnosti a větrání. Zařízení by se nemělo instalovat přímo před přívodní ventilační mřížku nebo na místo, kde proud vzduchu může odvádět kouř jinam.

Důležitý je i další aspekt: zvuk poplachu musí být slyšet v ložnici a musí být dostatečně hlasitý, aby probudil spícího člověka. Hlásič umístěný v „hluchém místě“, kde se zvuk tlumí, snižuje celkovou úroveň bezpečnosti.

Nepřesouvejte hlásič svépomocí

Nesprávně nainstalovaný požární hlásič by se neměl svévolně přemísťovat na jiné místo. Odborníci na správu domů doporučují v takových situacích nejprve kontaktovat správce objektu nebo společenství vlastníků, aby přesunutí provedli ti, kteří zodpovídají za požární bezpečnost v domě.

Právnička působící v oblasti správy bytových domů se podělila o vlastní zkušenost: „Do mého bytu také nainstalovali hlásič příliš blízko u zdi. Řekli, že se jim nechce vrtat další díry,“ popisuje.

Podle jejích slov se nový hlásič ocitl přesně tam, kde byl ten původní. „Myslím si, že velmi často to dopadne tak, že se nové zařízení dá na stejné místo jako staré. Rozhodnutí prvního montéra se pak roky opakují,“ dodává.

V podobných případech doporučuje nájemníkům a vlastníkům, aby problém neignorovali a obrátili se písemně na výbor domu nebo správní firmu, aby byl hlásič přemístěn a správně nainstalován.

Testovat hlásič není povinné, ale velmi vhodné

V nových přístupech k požární bezpečnosti se na obyvatele často přenáší jen jedna základní povinnost – informovat odpovědné osoby za dům, pokud zaznamenají problémy s fungováním hlásiče.

Pravidelné testování zařízení pomocí tlačítka se ne vždy vyžaduje jako povinnost, odborníci však vyzývají, aby se na tento jednoduchý krok nezapomínalo. „Stisk testovacího tlačítka ověří pouze to, zda funguje baterie a zda hlásič vydává zvukový signál. Nezaručuje to, že v reálné situaci se silným zakouřením systém zafunguje stoprocentně, ale i tak je lepší taková kontrola než žádná,“ vysvětlují experti.

Podle výsledků průzkumů z různých zemí mnoho lidí přiznává, že hlásič testují přibližně jednou ročně. Není to dokonalé, ale je to lepší než vůbec nic. „Jen málokdo si pravidelné testování opravdu hlídá. U většiny lidí hlásič prostě visí na stropě a bere se jako něco samozřejmého,“ dodávají odborníci.

Otázkou zůstává, zda se požární bezpečnost v domech zásadně změní, pokud se pravidla zpřísní a větší část odpovědnosti přejde na správce a vlastníky budov. „Je nepravděpodobné, že by došlo k nějaké revoluci. Požární hlásiče jsou už dlouho povinnou výbavou mnoha bytů. Je ale reálná šance, že funkčních zařízení bude v budoucnu mnohem více a počet ‚němých‘ nebo špatně nainstalovaných hlásičů se bude postupně snižovat,“ uzavírají experti.