Přeskočit na obsah
Liju „mýdlový“ beton na zahradní chodníky a na jaře jsou v Česku vždy suché i v blátě a plískanici

Liju „mýdlový“ beton na zahradní chodníky a na jaře jsou v Česku vždy suché i v blátě a plískanici

Bláto na pozemku je problém, který zná téměř každý majitel domu nebo chaty. Na jaře se cestičky mění v rozbředlou kaši a v zimě se z nich stává kluzká past. Běžný beton pomůže jen na chvíli, zámková dlažba vyžaduje péči o spáry a časem se začne hýbat. Existuje ale řešení, které funguje jinak.

Proč si běžné chodníky neporadí

Hlavní potíž většiny povrchů je voda. V českém počasí často nestihne odtéct, hromadí se na povrchu, mísí se se zeminou a promění cestu ve stálý zdroj nepořádku. I hladký beton začne časem zadržovat vlhkost a spáry mezi dlaždicemi se zanášejí hlínou a nečistotami.

V čem je podstata „mýdlového“ betonu

Liju „mýdlový“ beton na zahradní chodníky a na jaře jsou v Česku vždy suché i v blátě a plískanici

Ve stavební praxi se stále častěji používá takzvaný chudý beton, tedy směs s velkým podílem štěrku a minimem cementové malty. Voda se na povrchu nezadržuje, ale propadá skrz konstrukci dolů, takže povrch rychleji vysychá.

Aby se malta lépe dostala mezi kameny a spolehlivě spojila podklad, přidává se do ní běžné tekuté mýdlo. Zlepší rozliv a přilnavost, aniž by se směs výrazně prodražila.

Jak vypadá skladba chodníku

Metoda nevyžaduje složité bednění a hodí se pro zahradní cestičky, plochy u domu i menší parkovací stání.

Podklad se tvoří po vrstvách:

  • zhutněný písek o tloušťce přibližně 5 cm.
  • vrstva geotextilie pro oddělení zeminy a podkladu.
  • kovová nebo plastová síťovina.
  • směs štěrku a písku v poměru 1:1.

Celá skladba se shora prolije připraveným roztokem.

Jak se připravuje roztok

Směs se míchá z cementu, písku a vody v poměru 1:3:0,5. Na jedno vědro hotového roztoku se přidává jedna polévková lžíce tekutého mýdla. Hotová směs se nalije na vrstvu štěrku bez vyhlazování do dokonale rovného „zrcadla“.

Proč zůstává povrch suchý

Díky pórovité struktuře voda rychle odtéká dolů. Netvoří se louže, špína se téměř nezadržuje a v zimě vzniká námraza výrazně méně často, což je obzvlášť důležité v českých zimách s častými přechody teplot kolem nuly. Zároveň zde nejsou spáry, které by bylo nutné čistit nebo opravovat. Cenově takové řešení obvykle vyjde výrazně levněji než dlažba a může sloužit roky bez zvláštní údržby, takže jde o praktickou volbu pro místní podmínky.