Které domácí spotřebiče v domácnosti vypouštějí biliony škodlivých částic

Z topných prvků domácích spotřebičů se do vzduchu mohou uvolňovat ultrajemné částice, varují odborníci. Na tento problém upozornili výzkumníci z Jižní Koreje: podle jejich údajů mohou běžné přístroje, jako jsou topinkovače a fény, výrazně zvýšit koncentraci takových částic v místnosti. Zvláštní obavy to vyvolává v rodinách s dětmi, protože dětská dýchací soustava je obecně citlivější na znečištění ovzduší.

Výzkumníci zkoumali, jak provoz každodenních spotřebičů ovlivňuje kvalitu vzduchu v místnosti a které přístroje mohou představovat největší zátěž. Pro experiment použili speciální komoru, ve které měřili množství ultrajemných částic uvolňovaných do vzduchu při provozu různých zařízení. Šlo o částice menší než 100 nanometrů. Jsou tak malé, že mohou pronikat hluboko do dýchacích cest a následně se dostat až do krevního oběhu.

Co přesně testovali a který přístroj byl „lídr“ v emisích

V experimentu porovnávali různé modely topinkovačů, horkovzdušných fritéz a fénů. Většina zařízení během provozu uvolňovala výrazné množství ultrajemných částic. Nejvyšší úroveň znečištění zaznamenali u topinkovače s výsuvným mechanismem: i bez chleba měl podle naměřených dat uvolňovat přibližně 1,73 bilionu ultrajemných částic za pouhou jednu minutu.

Proč to může být problém v domácnosti

Ačkoli cílem studie nebylo přímo hodnotit zdravotní dopady, počítačové modelování ukázalo, že takové částice dokážou obejít přirozené ochranné bariéry včetně nosní dutiny a proniknout hluboko do plic. U dětí je riziko vyšší kvůli menšímu průměru dýchacích cest.

Pro české byty je to obzvlášť aktuální v zimě, kdy se okna větrají méně a lidé tráví doma více času. Pokud v menší kuchyni často běží topinkovač nebo horkovzdušná fritéza a větrání je slabé, může se koncentrace znečištění hromadit rychleji, než se zdá „na pohled“.

Odkud se částice berou

Výzkumníci uvedli, že hlavními zdroji těchto emisí jsou topné prvky a komutátorové (kartáčové) elektromotory. Zároveň podle jejich údajů fény s bezkartáčovými motory produkovaly 10–100krát méně ultrajemných částic než tradiční modely.

Dodatečná analýza také odhalila ve vzduchu stopy těžkých kovů včetně mědi, železa, hliníku, stříbra a titanu. Předpokládá se, že se tyto prvky mohou uvolňovat z topných spirál a motorových částí spotřebičů. Přítomnost těžkých kovů ve složení částic zvyšuje pravděpodobnost toxického působení na buňky a rozvoje zánětlivých reakcí při vniknutí částic do organismu.

Co to znamená pro zdravotní rizika

Autoři zdůraznili, že jejich práce nebyla zaměřena na klinické posouzení zdravotních následků. V odborné literatuře však byly ultrajemné částice dříve spojovány se zvýšeným rizikem onemocnění dýchací soustavy a kardiovaskulárních problémů, stejně jako s dalšími chronickými stavy při dlouhodobé expozici.

Proč se o tématu mluví čím dál častěji

Otázka kvality vzduchu v interiéru se stává stále viditelnější. Vědci zkoumají nejen domácí spotřebiče, ale také vliv aerosolů, fénů a dalších každodenních zdrojů mikročástic. V situaci, kdy lidé tráví v uzavřených prostorech více času, roste i pozornost věnovaná „vnitřnímu“ vzduchu.

Výzkumníci vyzývají k tomu, aby se úroveň podobných emisí zohledňovala při vývoji domácích spotřebičů a aby se hledala řešení na úrovni konstrukce a materiálů. V dlouhodobém horizontu by to mohlo snížit chronickou zátěž ovzduší v domácnostech, zejména tam, kde jsou malé děti.