Jak vybrat přírodní máslo v Česku: vše rozhodne 1 slovo na obalu

Najít na regálu skutečné máslo bez rostlinných příměsí není úplně snadné. Obaly bývají podobné, ale obsah se může lišit zásadně. V české realitě není hlavním vodítkem „GOST“, ale oficiální název potraviny a složení podle pravidel EU.

První a nejdůležitější pravidlo: hledejte slovo „máslo“

V zemích EU (a tedy i v Česku) se označení „máslo“ vztahuje na výrobek z mléčného tuku, který odpovídá kategorii butter: mléčný tuk nejméně 80 % a méně než 90 %, voda maximálně 16 % (a s limitem pro sušinu mléka bez tuku).

Pokud je na obalu místo toho něco jako „směsný tuk“, „rostlinný tuk“, „roztíratelný tuk“ nebo „tuk na pečení“, jde už o jinou kategorii (směs/spread), i když design vypadá „jako máslo“.

Co má být na etiketě

Název. Hledejte přímo „máslo“ jako prodejní název. Různé „lehké“, „speciální“, „na mazání“ a podobné formulace často vedou ke směsím a roztíratelným tukům (logika je stejná, jen české názvy jsou jiné).

Složení. Ideálně jen smetana a někdy sůl, případně mlékařské kultury (u fermentované varianty). Pokud ve složení vidíte „rostlinný tuk“, není to čisté máslo.

Tučnost. V Česku bývá na pultech nejčastější klasika kolem 82 %, ale právní práh pro butter začíná na 80 %. Pokud je tučnost výrazně nižší, často už nejde o klasické máslo.

Fráze-indikátor. Místo „GOST“ je užitečné hledat jasné sdělení typu „vyrobeno z pasterované smetany“ a současně absenci rostlinných tuků ve složení. Pokud je na obalu uvedeno „Vyrobeno podle České cechovní normy“, je to další plus: takové specifikace obvykle jasně popisují základ ze smetany, povolené přísady (kultury/zakysání/sůl) a orientaci na tučnost.

Pět kroků, jak vybrat kvalitní máslo

1. Barva a struktura. Barva má být od bílé po světle žlutou. Příliš výrazná „margarínová“ žluť může naznačovat barvivo. Struktura má být jednolitá, bez hrudek a bez kapek vody na povrchu.
2. Konzistence. Z lednice je pravé máslo tvrdé a hůř se krájí. Při pokojové teplotě změkne do plastické konzistence, ale neroztéká se jako pasta nebo spread.
3. Vůně a chuť. Kvalitní máslo má čistou mléčnou nebo smetanovou vůni. Nemá mít cizí pach, „chemický“ tón ani výraznou hořkost. Hořkost bývá znakem oxidace nebo prošlé trvanlivosti.
4. Chování při zahřívání. Na horké pánvi se máslo obvykle rovnoměrně pění. Pokud hned ostře kouří a přepaluje se, je to špatný signál (může to být i přehřátím, ale často také složením, vodou nebo vlastnostmi směsi).
5. Domácí test s vodou. Malý kousek vložte do sklenice s horkou vodou. Pravé máslo se rozpouští rovnoměrně a udělá vodu lehce zakalenou s drobnými částečkami. Směsi/spready se častěji rozpadají na oddělené vločky nebo mastné skvrny (není to laboratoř, ale jako domácí signál to může pomoct).

Složení rozhoduje

V českém kontextu se výběr přírodního másla dá zjednodušit na tři rychlé kontroly: na obalu má být „máslo“, ve složení nemá být „rostlinný tuk“ a tučnost má být zhruba 80–82 % a víc.